Bokka, Brno - Fléda, 1. 4. 16 Bokka, Brno - Fléda, 1. 4. 16 Leoš Horký

Echoes na Flédě: HRTL vs. Bokka, 2:0

Průběžný svátek elektronické hudby Echoes, který loni zahájila Fléda ve svém letním klubu Ahoy na brněnské přehradě, pokračuje i v jarní sezoně, tentokrát v hlavním stanu jednoho z klíčových klubů ve městě. Je to už letos podruhé, co dramaturgie sáhla po polské skupině. Bokka je prý „vývozním artiklem“ našich severních sousedů a s ohledem na jejich pódiový úspěch na Colours of Ostrava se kolem brněnské návštěvy točil malý hype. Minimálně účastníkům koncertu bylo slibováno, že na nás čeká úžasné vystoupení, pod kterým bych si představila uhrančivost, intenzitu, komunikaci, která rezonuje, a pochopitelně dobré písničky. Tak prosté to je. A přesto vůbec ne samozřejmé.

Bokka, Brno - Fléda, 1. 4.16, foto Leoš Horký Bokka, Brno - Fléda, 1. 4.16foto: Leoš Horký

Slyšela jsem obě alba Bokky a viděla jsem je hrát naživo před dvěma lety v Anglii, nešla jsem tedy na zajíce v pytli, a svým vlastním přehnaným očekáváním bych tak asi tohle zklamání nepřisoudila. Zatímco v Brightonu ještě působili jako jedna z nadějných kapel, zapamatovatelní svým doteď „největším hitem“ Town of Strangers, jenž hymnickým zpěvem připomíná Lykke Li, aniž by však upadal do ubrečenosti. Zrcadla maskující jejich identitu rozhodně vzbuzovala pozornost i v živé prezentaci skupiny a mezi záplavou různých psychedelických ševelení, garážových kytar podle osvědčeného receptu a jiných modelových sestav zapůsobila jako projekt, který už je blízko k definování vlastního stylu i výpovědi. A tohle přesně se s druhou deskou a aktuálním koncertním vystoupením u Bokky zcela vytratilo. Masky jsou ještě blyštivější, k čemu však to, když beztak nejde o nic nového. „Cokoliv nového“ sice v současnosti nemůžeme vlastně ani po nikom chtít, ale pokud někdo operuje s maskováním a anonymitou, už to vyžaduje hlubší smysl, než prosté „je to cool“. Takový dojem ve mně vyvolal celý koncert: cool, ale nuda. Texty ani zpěv vybraného repertoáru ničím nezaujaly, omšelé zdravice a univerzální fráze mezi písničkami ještě více podtrhovaly vyprázdněnost projevu celé kapely. A teď to zásadní. Bokka je zvláštní jednou věcí. Rytmiku skladeb tvoří skrze různé předměty, jako jsou papírové krabice nebo lahve, jenže živě s tímto materiálem vůbec nepracuje, pouze pouští již vytvořené samply. Na koncertě tak rezignuje na cokoliv, čím by nějak vybočovala z řad stovek jiných kapel, co zpívají anglicky, mají pár slušných skladeb, z nichž v rámci tour k novince zahrají jednu, a aby se posluchač neunudil k smrti, pokouší se vše zachránit coverem od Joy Division.

HRTL, foto Václav Mach HRTLfoto: Václav Mach

Hudba není žádný zápas, přesto se nedokážu ubránit této sportovní paralele. Bokka byla hlavní hvězdou večera, ale jednoznačně ji převálcoval čerstvý držitel žánrového Anděla Leoš Hort, o němž je stále více slyšet od vydání nové desky Dataloss. A zaslouženě. Jeho set mi celkem dost připomínal ten, který hrál na loňské Pohodě, kdy nenechal nikoho vydechnout. Na to, co dokáže vyloudit ze svých modulárních synťáků, prostě nemůžete netancovat, a to tolika různými způsoby, kolik je na nebi hvězd. HRTL je naše elektronická špička a těžko se dá popsat, jak neuvěřitelně kreativně a intenzivně působí jeho hudba na celé tělo i smysly. Musíte vyzkoušet naživo.

Nadpisy jsou svým heslovitým krácením vlastně dost hloupé, tak musím sama sebe upřesnit, že vedle nemastného neslaného vystoupení Bokky zářil nejen HRTL, ale celá cz/sk doprovodná scéna. Dirty Picnic, ač vynikající a temně přitažliví, však trochu ostrouhali s publikem. Vlastně šlo dost těžko rozpoznat, kdy vlastně začali hrát, protože celý prostor Flédy byl velmi hlučný a rušený djským setem z menší stage, který se někdy vtíral i do hlavního sálu. Vůbec jsem nepochopila, jakým způsobem organizátoři přemýšleli o line-upu, neboť na začátek festivalového večera se čekalo zbytečně dlouho, aby se potom dva následné sety (HRTL a Herzog Herzog) téměř překrývaly. Na metamorfující elektroniku ze Slovenska se tak přišla podívat hrstka lidí. Neméně poutavý projekt pražského producenta Holy pak ani nedostal stage.

Bokka, Brno - Fléda, 1. 4.16, foto Leoš Horký Bokka, Brno - Fléda, 1. 4.16foto: Leoš Horký

Aprílové Echoes (beze srandy) tak působily velmi rozporuplným dojmem. Na jedné straně z vody vařící headlliner bez nápadu či špetky uvěřitelné emoce, nelogicky uspořádaný program a na té druhé drtivě perfektní a skvělá party s HRTL, zvědavost vzbuzující, ale v této přehlídce spíše přehlížení elektroničtí producenti, a z toho čnící Dirty Picnic v nevděčné roli zahřívačů sálu. Nezbývá tedy doufat, že snad tuto domácí sestavu uslyšíme brzy znova v lepších podmínkách.

Echoes: Bokka, HRTL, Dirty Picnic, Herzog Herzog, Holy, Brno – Fléda, 1. 4. 16 

Foto: Leoš Horký photography

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.