Malý a velký v jednom. Pop Messe poprvé v Brně

Pop Messe 2021, areál stadionu Za Lužánkami Pop Messe 2021, areál stadionu Za Lužánkami foto: Vrbaak

První ročník brněnského festivalu Pop Messe se od začátku potýkal s nejrůznějšími problémy a posléze i kritikou. Přesto šlo o unikátní akci celorepublikového významu – úměrně k pocitové rozloze „největší vesnice v Česku“ vznikla kapesní verze velkých festivalů, zasazená do působivého prostoru stadionu za Lužánkami. V sevření polorozpadlých tribun, částečně pomalovaných sezvanými výtvarníky, zahráli umělci, kteří jsou obvykle vidět spíš jako headlineři akcí pro desetitisíce návštěvníků. Pop Messe s limitem 2500 příchozích byla proto jedinečnou šancí zatančit si na Modeselektor nebo Tommyho Cashe prakticky v rodinné atmosféře. Především pro brněnské to tak rozhodně zafungovalo – co krok, to známá tvář a potenciální společný drink.

Vedle větších jmen zmíněných výše nebo třeba nostalgických Buty se pořadatelům podařilo připravit velmi bizarní line-up na sobotní podvečer – trojúhelník pospojovaný z reinkarnace Jiřího Korna 7krát3, pánů temnoty z uskupení Vanessa a krále mladých českých rapperů Cashanovy Bulhara. Na koho to bylo moc, sedl na shuttle bus a vydal se do centra ke stage Pod Joštem.

Modeselektor, Pop Messe 2021, foto Vrbaak Modeselektor, Pop Messe 2021foto: Vrbaak
Tam se podle harmonogramu zrovna schylovalo k setu slovenského producenta FVLCRVM. Před ním vystoupila Elena Colombi, která probudila předchozími downtempovými sety rozsezené publikum, koupající si nohy v kašně. Doménou hudebnice jsou neohrané fúze zvuků a rytmů a řezavé přechody poznamenané vlivy detroitského techna. Pomalu se začal tvořit kotel a tanečníci se rozehřívali. Když se objevil FVLCRVM, nebylo už na náměstí ani centimetr místa. Jeho remixy devadesátkových rádiových pecek si musely podmanit každého, kdo se nachomýtl kolem.

Večer patřil Tommy Cashovi – soudě podle počtu lidí, kteří se tlačili před pódiem. Jeho show ale byla až na pár tracků z debutu Euroz Dollaz Yeniz (2014) spíš nepříliš záživnou hardbass party. Zábavnější už se jevila projekce, se singlem Zuccenberg začala cuketovými kolážemi a později došlo i na ta nejdivnější erotická videa. Cash překvapil také živými vokály, které byly stejně jako vizuály zásluhou Grete Ly Valing, estonské umělkyně tvořící v Londýně. Modeselektor oproti tomu uzavřeli večer precizní elektronikou. Jejich beaty prořezávaly vzduch čistě a přesně, singl Who navíc odehráli v plném počtu i s Tommym Cashem. Tahle třešnička na dortu Pop Messe snad trochu vynahradila změny interpretů a některé festivalové nedostatky či nedorozumění – třeba koncert 7krát3 pouhé dva dny před festivalem zdarma na brněnském Moravském náměstí nebo opakující se neshody u vstupu, na něž si návštěvníci často stěžovali.

Opravdovým vrcholem večera byla ovšem bezesporu švýcarská producentka Aïsha Devi. Její syrový rituál přiváděl masu před pódiem do transu. Sama říká, že ve svém současném zvuku našla způsob, jak při hudbě meditovat. Krystalicky čistý vokál občas přecházející v úpěnlivé skřeky v doprovodu repetitivních a někdy takřka minimalistických synťáků sahaly hluboko do nitra přihlížejících a u mě zanechaly velkou spoušť. Neváhám, když píšu, že tohle byl nejsilnější zážitek festivalu.

Podobný objev, i když o poznání méně emotivní, mi přinesl také pátek. Den začínal už v jednu a při koncertě dua DVA, kteří festival otvírali, se návštěvníci oprávněně strachovali, jestli si nenastavili špatně hodinky a nepřišli do nekompletního areálu. Pro pracující je zkrátka takový čas nemyslitelný a stadion zel prázdnotou. Vystoupení kapely, kterou už můžeme naživo vidět jen zřídka, tak začal s pouhou hrstkou přihlížejících. Do konce setu se ale potvrdilo, jakou sílu má jejich bezprostřední styl a skladby ve vlastním jazyce. Během hodiny se hlediště zaplnilo a zavládla soustředěná a přátelská nálada, kterou příjemně doplňovalo žhnoucí vedro dopadající v poledním slunci na celý areál. 

Vzpomínaným objevem pro mě byl o něco později Dorian Concept. Jeho jméno se výrazněji dostalo na hudební mapu, když spojil síly s producentem Flying Lotus. Elektronické koláže vídeňského umělce význačné střídáním harmonických najazzlých pasáží a občasného noisu byly milým probuzením po melancholických HVOB, kteří zastoupili původně ohlášené Acid Arab.

Jenže festivaly nejsou jen o hudbě. Pop Messe musel během víkendu snést hodně negativních ohlasů – nejzásadnější asi byla absence možnosti natočit si v areálu zadarmo pitnou vodu, případně si ji přinést z venku. Nedomyšlenost festivalu v podobných aspektech je překvapivá, ale organizátoři jdou zpětné vazbě naproti, proto snad lze předpokládat, že v příštím ročníku se takovým problémům vyhnou. Na druhou stranu, co se týče programu a náhrad zrušených vystoupení, i přes nepříjemnou pandemickou situaci se podařilo dovézt světové interprety a navíc ještě rozšířit akci o volně přístupnou stage na Moravském náměstí, napěchovanou zvučnými jmény. Tohle jsou kvality, které se Pop Messe nedají upřít, doufejme tedy, že se z akce do budoucna stane nedílná součást brněnského léta a místem, kam se budou sjíždět i přespolní hudební fanoušci. Tahle cesta by mohla začít třeba u dostupného festivalového ubytování.

Pop Messe, Brno – Stadion Za Lužánkami, 23.–24. 7. 21

vychází za podpory
EEA and Norway grants
Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond
NADACE ŽIVOT UMĚLCE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.