Při poslechu Kyklos Galaktikos může člověka naplnit pocit, že si se slovy rozumějí a hrají až příliš znamenitě. Možná proto je za novým elektroakustickým projektem Tyto Alba, tvořeným dvěma členy hiphopových Kyklos Galaktikos, touha slovo useknout už s náznakem přicházející slabiky. A především se slovu nepokoušet rozumět vůbec.
Zakladatel Kyklos Galaktikos Jan Burian a zvuková experimentátorka Michaela Švédová se v čerstvém debutu vydali pro zvuky, hlasy a ruchy ven. Navzdory tomu, že volili field recordingové a site-specific přístupy k hledání hudebních podkladů, rozeznat, jaká místa museli navštívit, je z výsledku nemožné. Vše zvukové, co tvoří šest nahraných skladeb, je totiž rozebráno na ty nejmenší sekvence, za sebe naskládáno nenápadným vrstvením nebo občasnou rytmizací a nakonec slepeno jemnými melodiemi. Přiléhavá nálepka urbánního šamanismu tak napovídá, že střípky jednotlivých atmosfér Jan s Michaelou nehledali u ohně. Ozvěny pulzujícího města jim v tomto ohledu totiž nabídly dostatek.
I přesto, že původcem jednotlivých zvukových sekvencí jsou zřejmě cizí objekty, skladby zanechávají pocit živočišného tlukotu civilizace. Nebo v nich naopak znějí prostory, které se na lidský hlas, nervózní pohyby nohou a nekonečné střídání nádechů s výdechy, teprve v tichosti připravují. Přitom slova téměř úplně chybí. Až poslední ze skladeb odhaluje náznaky slov. Rozeznal jsem jediné: anyone – kdokoli. Neschopnost vnímat kolemjdoucí při zevšednělém korzu městem to myslím shrnuje dokonale.
Chtějí tímto Tyto Alba konstatovat, že slov už bylo dost? Pravděpodobně ne. Sledování jejich významu si však žádá veškerou pozornost a zamezuje jejímu upření jinam. Například směrem ke hledání něčeho tak základního, jako je rovnováha. Záhy potom, co jsem se do alba zaposlouchal poprvé, spojila se mi v hlavě téměř proti sobě stojící slova chaos a zen. Každá z nahraných skladeb dýchá jiným způsobem, některé pomalu, klidně, pravidelně. Jiné jakoby se naopak nemohly nadechnout dostatečně, a tak chytají kyslík hystericky na několika místech zároveň. Zenový nádech, chaotická struktura a opakované nacházení rovnováhy identifikovaného s neidentifikovatelným dělá z debutového Tyto 1 Alba výjimečný počin.
