Sice to není vyloženě vánoční píseň, ale pro mě bude The Sound of Silence vždycky tak nějak vnitřně spojen s těmito svátky, ať už za to může folkový základ skladby nebo zvuk ticha.

Ken Hensley už u nás koncertoval mnohokrát a má tu své fanoušky, kteří vždy přijdou rádi znovu, ale v Brně to byla jeho premiéra.

Česká kapela původem z Mariánských lázní, která má za sebou už tři desky a její stylový mix popu i elektroniky s prvky drum’n’bassu, reggae a funku z ní udělal v minulosti pozoruhodný objev naší scény, chystá další studiové album.

Jeden z nejzásadnějších autorů legendárních Uriah Heep, který má na kontě i dlouhou řadu sólových desek a spoluprací s jinými, zavítá 15. prosince poprvé do Brna, den poté zahraje ještě v Praze. Řeč je samozřejmě o Kenu Hensleym.

Přesně před deseti lety vyšla "labutí píseň" Švéda Quorthona a jeho kapely Bathory, první část z dvojdílného alba Nordland. Jeho autor zemřel o necelé dva roky později na zástavu srdce.

Zprávy o snad už konečné fázi přípravy dokonce dvou desek s autorským podpisem Johnnyho Borrella, které vyplynuly na povrch minulý měsíc, mě velmi potěšily.

Flow z patnáct let staré stejnojmenné desky norských Conception je hit na první poslech s popovou strukturou a refrénem, který byste od progmetalistů asi nečekali.

Jistě jeden z nejpůsobivějších koncertů tohoto roku odehrála písničkářka Katie Melua. Zpěvačku s bluesově zabarveným hlasem, která se doprovází na kytaru i klavír, mohlo české publikum konečně posoudit i naživo.

Historky o tom, jak neznámé kapely téměř ze dne na den prorazily se svou hudbou a staly se z nich celosvětové hvězdy, zní už trochu jako klišé, nebo minimálně jako pohádky. Ta druhá varianta je platná také pro islandskou formaci Of Monsters and Men.

Po dvou letech se do Prahy vrátil Serj Tankian, tentokrát s rockovějšími aranžemi a novým albem Harakiri. Koncertní křídlo nahradily klávesy, ale majestátnost večera dotvářela historií dýchající architektura Velkého sálu Lucerny.