Jak by vypadalo, kdyby black metal nebyl hudbou norských satanistů, ale hymnou otroků na amerických plantážích? Kdyby nehledali útěchu v bohu, ale postavili se na opačnou stranu? Odpověď může mít v případě Zeal & Ardor hlubší kořeny, než by se mohlo zdát.
Švýcarsko-americký multiinstrumentalista Manuel Gagneux odpovídá projektem Zeal & Ardor, který příznačně, v den boje za svobodu a demokracii, přiveze do pražského Futura. Kombinací černošského blues a teatrálního severského black metalu stvořil spirituály určené ďáblu. Čeští fanoušci mohli kapelu vidět poprvé v létě na Rock for People nebo na slovenské Pohodě. Tentokrát přivezou nové, v pořadí už druhé album Stranger Fruit, odkazující k albu Strange Fruit ikonické zpěvačky Billie Holliday (její otec byl synem otrokyně, ani její osud ovšem nebyl z nejšťastnějších). Jejich boj s otroctvím, potažmo s rasismem uvozuje jejich merch s logem, které nedostaneme na tričku, ale přímo vypálené horkým železem do kůže. Jakou stopu v nás zanechá hudba, která posluchače znovu konfrontuje s jednou z nejtemnějších stránek lidské historie a zároveň otvírá příbuzné, dnes navíc velmi palčivé téma rasismu? „Myslím, že ve spojení žánrů je určitá rebelie,“ dodává Gagneux. „Křesťanství bylo vnuceno jak Norům, tak americkým otrokům, a tak mě zajímalo, jak by se asi otroci bouřili ve stylu takových Burzum nebo Darkthrone.”Zeal&Ardor + NYOS, Praha – Futurum Music Bar, 17. 11. 18
