Doba bilancování je nezadržitelně tady a i my se vrháme do víru seznamů toho nejlepšího, co se podle nás na hudební scéně v roce 2015 událo. Začínáme však žebříčkem, který jsme nesestavili my, nýbrž vy, čtenáři. Tak jako vloni vím i letos přinášíme desítku nejsledovanějších skladeb, které jsme představili v rámci pravidelné pondělní rubriky Echolokátor.
V dnešním Echolokátoru si představíme kapelu, kterou bych označil za jednu z nejméně doceněných na české scéně. V Acute Dose jako by se pro spolupráci spojili Kanaďan Mac DeMarco (jeho uvolněnost, pohoda, lehkost a extravagance) a zrzavý Brit King Krule (barva a práce s hlasem). A přesto to nezní jako vykrádačka.
Červen, to jsou dva kamarádi, kteří s kytarou a bicími splétají instrumentální mathrockové rovnice plné neznámých a nečekaných proměnných. Jejich osobitý manifest té nejminimalističtější mathrockové sestavy, a přesto hutný, zvukově krásně neučesaný a špinavý, odkrývá hned první skladba Oktavín 3.
Slovinsko. Země u nás hudebně představována jen minimálně má rozhodně co nabídnout. Jméno, které rozhodně stojí za řeč i mimo relativně konzervativní undergroundovou scénu, je bezpochyby The Canyon Observer. Post-metaloví experimentální slovinští řemeslníci atmosféry husté jako mlha nad rybínkem Brčálníkem právě vydávají debutovou desku FVCK.
Když se řekne kytarovka z Východního pobřeží, nemusíte nutně lovit prstem za oceánem. Východní pobřeží jsou totiž v očích Jelly Belly východoslovenské Košice. A tahle košická čtveřice nyní po třech letech konečně vydává nový studiový materiál, pětipísňové EP This Ain't No.
Druhý listopadový Echolokátor ctí podzimní atmosféru brzkého stmívání a dlouhých chladných nocí, které evokují nějaké nejasné nebezpečí, To je ale tak lákavé, že nezbývá, než se do něho ponořit až po uši. Výběr totiž padl na brněnské (dřív olomoucké) Narcotic Fields.
Utlačované mládí vpřed. Empress Of je alias mladičké Lorely Rodriguezové, která v půli září vydala debut jednoduše pojmenovaný Me. Své já vyhledala během pobytu v Mexiku, v ústraní civilizace se konfrontovala s nejistotami a výsledkem je barvitý ohňostroj, osobitý pop alternativního střihu, který vám nejspíš v kavárenských či fastfoodových franšízách nepustí.
Angličan Darren Eve už se, zdá se, natrvalo usadil v Šumperku a pod úpatím Jeseníků se rozhoupal k poměrně workoholické hudební aktivitě. Své místo v Echolokátoru si vydobyla skladba Say What You Want, která je ze všech písní na novince Darren Eve & Nikos Mistakidis nejšpinavější a nejintenzivnější. Hustý oblak namodralého cigaretového kouře prořezává garážově kalná bluesrocková úderka, která dává vzpomenout na reinkarnaci tohoto žánru během silné revival vlny z počátku milénia.
Někdo se dobře poslouchá, na někoho se dobře dívá. Aurora dovede zastat oboje. Má uhrančivý hlas, který bez problému zvládne utáhnout celou skladbu a nedovolí vám odejít. A taky je výborná herečka/výrazová tanečnice, v klipech z ní nespustíte oči. Hlavně Murder Song (5, 4, 3, 2, 1) je toho důkazem. Každý pohyb i každý záchvěv hlasu tady má smysl, buduje těžkou atmosféru a rozechvívá motýly.
Jedno z nejčerstvějších jmen slovenské elektronické scény sa volá Bulp. S nadějemi představovaný Samo Štefanec vydal před nedávnem u Deadred Records a Starcastic Records EP Endian, pětipísňový, napůl zpívaný debut plný pestrých elektronických forem a pulsující mnoha náladami (tanečními i downtempovými, v náznacích též nu-jazzovými, triphopovými).
