Ceny Vinyla, poklona hudebníkům, které předchází pověst skvělých koncertů, ale také inspirativní nová jména a aktivity na české nezávislé hudební scéně, a Ceny Apollo, udělující cenu album roku, ohlásily nominace. Dominují jim debutující Čáry života, Povodí Ohře a Tomáš Palucha. V kategorii Počin roku se utkávají aktivity Wrong, BCAA a Z.V.U.K. Vyhlášení obou cen proběhne postupně v únoru v Praze.
Floex a Tom Hodge v létě vydali konceptuální album A Portrait of John Doe. Před rokem jej v předpremiéře uvedli se symfonickým orchestrem, nyní jim bude vytvářet hvězdnou oblohu. Turné k albu právě začalo v Bratislavě, vyvrcholí křtem 11. listopadu v Praze, nemine velká česká města a bude završeno dvěma koncerty v Rusku. S Tomášem Dvořákem mluvíme především o skromné velkoleposti alba, o tom, že příště by měl chuť dělat něco menšího, intimnějšího, a když se ho ptám, jak se mu daří šířit povědomí o své tvorbě, odpovídá, že když je jeden introvert, nezbývá, než věřit vlastní hudbě a taky trochu na štěstí. Příslibné je neposledně přeci jen i jejich vystoupení na nizozemském Eurosonicu 2019.
Tomáš Dvořák alias Floex ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a britským producentem Tomem Hodgem chystá nové album. Konceptuální A Portrait of John Doe předjímá několik singlů, ten poslední zároveň doprovází remix holandských Deltawerk. Floex své nové album vydá na Merkury KX už na konci června.
Britský skladatel Joe Acheson vydal loni v lednu pod svým multi-instrumentálním projektem Hidden Orchestra album Dawn Chorus. Deska, na které najdete zpěv ptáků a další field recordings, se o rok později dočkala zremixované podoby. Svůj podíl na Dawn Chorus Remixes mají výrazná jména světové elektroniky jako Max Cooper, Throwing Snow nebo Matthew Herbert. My dnes vybíráme Still, k níž přiložil svou producentskou ruku náš Floex.
Jubilejní dvacátý Bedekr strávíme velký čas na rodné hroudě. Hned třikrát se zaměříme na české počiny – moderní nokturna dné, hravé imaginace Floexe a robotickou elektroniku Jakuba Adamce. Zahraniční výpravy tentokrát budou bez výjimek anglofonní. Poslechneme si netradiční desku Hidden Orchestra, nahlédneme do nitra Keatona Hensona, užijeme si folkový návrat Lou Rhodes a zpoza velké louže nasajeme optimismy STRFKR. Tak místo krosny sbalte přehrávače a pojďte si hrát na světoběžníky spolu s námi.
Co hra od Amanita Design, to animovaná pastva pro oči. Co soundtrack k těmto hrám, to pastva pro uši. Ať už to byly hudební doprovody dvorního skladatele Floexe nebo DVA (jejich soundtrack ke hře Botanicula sklízel ovace až za oceánem), vždy se jednalo o svébytné počiny, plnohodnotné desky. Případ Floexova soundtracku k nejnovější snové adventuře Samorost 3 není jiný.
Minulý pátek proběhl v brněnském Kabinetu Múz benefiční Dagmar Music Festival. Večer otevřela impro-divadelní show JUKEBOX, po nich nastoupilo bělorusko-české duo Zabelov Group, kombinující živé nástroje se samply a efekty. Mutanti Hledaj Východisko přivezli do Brna energický hip-hop a táborští Please The Trees představili mimo jiné svojí čtvrtou studiovou desku Carp. Sérii koncertů uzavřel Floex se svým DJ setem.
Česká centra prosazují českou kulturní scénu na mezinárodním poli. Tak zní motto sítě institucí zřizovaných ministerstvem zahraničí, které se ve 23 metropolích po celém světě snaží u zahraničního publika budovat povědomí o českých hudebních, výtvarných, literárních, divadelních a dalších počinech. Jak se jim to daří u české alternativní muziky? Co všechno stihly v uplynulém roce 2015? Je o českou klubovou scénu v zahraničí zájem? A jaká jsou úskalí propagace české alternativy?
Touto skladbou přejeme Veronikám všechno nejlepší k svátku. Speciální gratulace míří k Veronice Vlkové, kterou jsme nedávno vyzpovídali v ArteInu. A Floexovi přejeme zdárné dokončení soundtracku k počítačové hře Samorost 3. Ta nejen že potrápí vaše mozkové závity, ale taky polaská oči i uši – snad už někdy na jaře. Do té doby se můžete těšit aspoň zremixovanou verzí soundtracku.
Každému, kdo se někdy trochu více seznamoval s deskami Floexe, případně kdo navštívil některý z jeho koncertů, jistě v paměti zůstala kromě hudby také vzpomínka na vizuální stránku. Grafické zpracování obalů alb Zorya a Gone a doprovodné koncertní projekce, které dýchají animovanou, snově-pohádkovou poetikou, jsou přitom dílem fantazie jedné ženy – Veroniky Vlkové.
