Odvážný tah pořadatelů přesunout závěrečnou část festivalu Punkt Meets Infinity Music z pražského Paláce Akropolis do brněnské Flédy lze hodnotit jedině pozitivně. Jelikož nejsou Praha a Brno od sebe tak moc daleko, byl tento krok k fanouškům soudobé elektronické hudby z Brna a okolí nadmíru vstřícný. Obecně myšlenka původního putovního festivalu Punkt je fantastická. Obzvlášť když s sebou všude po Evropě vozí opravdu to nejlepší, i své zakladatele.
Ačkoliv nebyla propagace brněnského večera nijak výrazná, sešlo se 11. dubna na Flédě četné publikum. Nabitý blok, který obsahoval špičku programu, aniž by opakoval pražské večery, zahájil orchestr BERG s hudebním doprovodem k němému filmu Město bez Židů. Orchestr si paradoxně vysloužil zřejmě největší pozornost publika, i když to hlavní mělo teprve následovat.
Live remix, nosnou ideu festivalu, vzápětí obstaral Floex společně se Erikem Honoré, který mimo jiné spoluzakládal Punkt. Nebyli postaveni před lehký úkol. Orchestr BERG při doprovodu filmu používal jak abstraktní hudební motivy, tak i zcela konkrétní ilustrativní zvuky odpovídající dění na plátně. Obě složky byly silně spjaty. Odpovídalo tomu i korespondující střídání nálady hudby dle dění před kamerou. Bylo by dokonce možné říct, že hudba měla v tomto případě význam pouze ve spojení s filmem.
Floex a Honoré vybírali převážně abstraktní hudební motivy. Výsledkem bylo jakési memento samotného filmu. Díky perfektní řemeslné práci šlo jen těžko uvěřit, že části a průběh remixu nejsou předprodukované. Jasný kompoziční vklad, který se v průběhu vynořil, měl podobu rozdělení zhruba do tří částí s odlišnou tempovou a náladovou charakteristikou. Přirozeně se tedy nabízí otázka, do jaké míry má remix existovat pouze ve vztahu k původnímu materiálu, nakolik má být autonomní, nově komponovaný, a jak se má naložit s předlohou, která se významově sama váže k jinému subjektu. Příspěvek Floexe a Honorého dal podnět k této debatě, která rozhodně nemá jednoduché vyústění.
Fenneszova tvorba je už sama o sobě mixem osobní zkušenosti a právě možná i remixem. Publikum si ji dosyta vychutnalo v druhém bloku. Role jeho silně amplifikované elektrické kytary a elektrických podkladů se prolínají. Kytarový noise střídá ten elektronický, stejně tak jako kytara jemnějšími motivy a svou absencí ustupuje Fenneszově elektronické poetice.
orchestr BERG, Praha - Palác Akropolis, 10. 4. 15foto: Michal HradeckýJan Bang, zakladatel festivalu, s kolegou Honorém si k live remixu přizvali norskou vokalistku Sidsel Endresen. Hru s nahranými samply si Bang vyloženě užíval. V jednom místě dokonce předvedl svůj silně performativní vklad skládající se z důrazně sázených perkusivních hluků. Co se týče vokální složky, zde se mělo rozhodně ubrat.
Zpěv obecně a obzvlášť tak výrazný a sugestivní projev Endresen, měl neuvěřitelnou moc strhávat pozornost. Už na začátku remixu ho bylo hodně. V pozdějších částech to bohužel zapříčinilo, že jakákoliv absence hlasu vytvářela vakuum, které působilo pouze jako intermezzo před dalším zpívaným partem. I když se z podkladu vynořil jasně fenneszovský moment, jenž si zasloužil delší znění, hlas se na něj po chvíli narouboval. Floex taky ve svém remixu vzal do ruky saxofon, který měl v danou chvíli obdobnou moc, nijak to však neuškodilo, a to díky vhodně zvolené míře.
Závěrem se ještě hodí pochválit celkovou koncepci večera a jeho bezproblémový průběh. Remixy plynule, samozřejmě s kratičkou pauzou, navazovaly na živou produkci a celý program byl příjemně stravitelný.
Punkt Meets Infinity Music, Brno – Fléda, 11. 4. 15
