Naši moravsko-slezskou obsesi tentokrát uspokojujeme zlověstnými riffy, které přicházejí z undegroundu Orlové, ztraceného slezského města, jež nepřestává chrlit zajímavé hudební projekty (např. zde a zde). Nejnovějším přírůstkem tamější scény jsou Dno, temný závan metalového crustu, který momentálně vydává svůj debut Untitled.
Do víru jejich intenzivní a zlostné kontemplace silně vtahuje vír úvodní skladby I., volba na Echolokátor je proto jasná. Těžkopádný úvodní riff, tahaný z hloubi lidské zloby a beznaděje, nejprve položí základy pro stavbu neprostupné hlukové stěny a posléze přejde zběsilým tempem bicích v destrukční val, v němž se zračí punková anarchie i sludgemetalové struktury. Hlas za mikrofonem je pak záměrně pohlcen virválem a z nesrozumitelných slov (která je potřeba si přečíst napsaná) tak tryskají jen křičené zoufalé emoce. Po ulicích míjím slepé oči lidí / co předstíraji že vidí / ... / slova po nich házím / jak na stěnu hrách.
