Dean Blunt a Inga Copeland. Sonický i emoční trýznitel a postrach epileptiků a klaustrofobní elektronická našeptávačka. Ti dva již nějakou dobu operují samostatně, Blunt o něco intenzivněji a úspěšněji (momentálně s Babyfather), ale po čtyřech letech se připomínají i Hype Williams. Projekt, v němž Blunt a Copeland objevili a následně řetězili společnou genialitu, bez varování (a pouze s pirátsky dostupným sdílením) vypouští 10/10, desetiskladbovou desku, kterou si zároveň ironicky rovnou hodnotí. Bez přehánění. Plný počet je na místě. A to i přesto, že Blunt i Copeland s tím tentokrát nemají nic společného. Hype Williams totiž vždy fungovali ve velmi proměnlivém složení a černého Petra si tentokrát vytáhla ústřední dvojice.
Deal Breaker vše otevírá. Hypnotické smyčky matné lo-fi elektroniky s nádechem orientálního halucinogenního tripu vtáhnou do toužebně očekávané agónie a postupně přidávají varhanní echo, zkreslené, pod tíhou deformace zhroucené basy a nakonec nepříjemně mechanický beat. Šeherezáda se vlní a mámivě uvrhává do tradiční posluchačské submisivity, kdy se člověk dobrovolně ocitá na temné straně a nechává se vést každým zákoutím nově objevených katakomb. S blaženým pocitem, že po tomto jej čeká ještě devět dalších.
