S herními soundtracky z pera českých elektroniků se nám v poslední době roztrhl pytel. Poté, co se do světa her pustili DVA a nedávno se do něj navrátil i Floex, se nyní se svým hudebním doprovodem ke hrám připomíná také Kubatko. Ten je totiž už nějakou dobu dvorním skladatelem Hexage, vývojářů, zaměřujících se na akční a dobrodružné hry pro mobilní platformy.

Ať už je mediální obraz Ruska (po právu) jakýkoliv, je nutno si připomínat, že tamní alternativní klubová scéna je nesmírně pulsující a inspirativní, blízká. A to ať už ve sféře ryze elektronické, tak ve sféře, která stále nezanevřela na kytary. Tradice ruského post-punku je veliká. Namátkově třeba Everything is Made in China, Motorama (poslední desce jsme se věnovali v Bedekru) a pak... Manicure. Moje nejoblíbenější ruská záležitost vůbec.

Proč si na Den Země nedat jednu od podlahy od kapely, která pochází z jedné z nejpestřejších zemí na světě vůbec? Chilští Föllakzoid vydali vloni intenzivní kytarový opus s atmosférou krautrocku a právě z něj pochází i pro dnešek příznačně pojmenovaná skladba Earth. Jedenáct a půl minuty omamné instrumentální párty, během kterých si třeba můžete rozmyslet, co ve vašem přístupu k Zemi můžete změnit.

Případ Jekyll a Hyde po česku, kde však jeden není ten dobrý a druhý ten špatný a kde ten druhý zcela nepohlcuje toho prvního. Petr Adamec aka Subject Lost, jeden z nejpilnějších a nejosobitějších elektroniků tuzemské scény, představuje své hudební alter ego Moonspotter. Vesmírný poutník si jej vytvořil, aby mohl prezentovat svou drum'n'bassovou polohu a nevměšoval ji přitom do náladově i žánrově odlišného světa Subject Losta.

Slušně zběsilá kytarová taškařice se již 25. dubna uskuteční v brněnském Bajkazylu. Stále rozpínavější hudební nášup promotérů Naked Gay Kid tentokrát představí novozélandskou hardcorovou a noisepunkovou úderku o třech členech, Hollywoodfun Downstairs, která se pohybuje kdesi na ose Death From Above 1979 – Metz. Doprovod toho večera obstarají neméně živelní čeští matematici Červen, jejichž rovnice okouzlí i ty, kteří z počtu pravidelně propadali.

Dobrých knih o hudbě je málo. A těch českých ještě méně. Změnit by to mohla nová kniha Oáza, která vznikla pod editorským dohledem publicisty Jiřího Špičáka a za přispění dalšího hudebního redaktora, Miloše Hrocha. Krom úvodních příspěvků, o něž se postarali právě tito dva zmiňovaní, bude publikace obsahovat celkem dvacet rozhovorů s kapelami a hudebníky, kteří jsou buď přímo z Ostravy, anebo jsou s ostravským regionem jakkoliv úzce svázáni.

Nejvýraznější post-rocková skupina od našich východních sousedů se hlásí o slovo s čerstvou nahrávkou. The Ills svou čtvrtou desku pojmenovali Ornamental or Mental a jak už je o této čtveřici známo, post-rock je v jejich podání spíše jen synonymem pro instrumentálnost než manifestační žánr.

Našli Češi své Warpaint? Jakkoli se k podobným jednoduchým kategorizacím uchyluji nerad, v případě Core Belief jsou asociace na čtveřici divoženek z Kalifornie natolik silné, že se přirovnání ubránit nejde. Snad slečny prominou. Ano, slečny. Core Belief je totiž (stejně jako Warpaint) čistě dívčí záležitostí. Jsou tři, jsou z Rakovníka, naleznete u nich členku Manon Meurt a je to ta nejlepší (ženská) kytarovka, jakou jsem za poslední dobu z našich luhů a hajů slyšel.

Je libo čistokrevnou netuctovou klubovku ze Slovenska? Dušan Vančo alias Foolk se už několik let řadí mezi producentskou špičku našich východních sousedů a před pár dny vydal u Deadred Records a Starcastic ve spolupráci s americkým kolegou KnowKontrol svůj vokální singl You (So Not Chill). Nasávaje inspiraci z detroitské scény a IDM obecně servíruje abstraktní elektronickou skladbu s techno feelingem, která využívá Foolkovy oblíbené plundrofonie a pokroucených rytmických beatů.

Člověk letos na OFF Festivalu nebude vědět, kam dříve skočit. K již tak povedené sestavě organizátoři přidali v posledních dnech dalších pár třaskavých jmen. Vévodí jim norská, politicky i společensky nekorektní divoženka Jenny Hval, nejpodmanivější feministická písničkářka současnosti. Mimo to se rýsuje také tancování na islandskou intelektuální diskošku Kiasmos či hřejivé a vyklidněné latinskoamerické variace weird folkového květinového dítěte Devendry Banharta. A bude víc.

vychází za podpory
EEA and Norway grants
Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond
NADACE ŽIVOT UMĚLCE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.