FVLCRVM na domácí scéně vyčnívá. Přirozeně osciluje mezi IDM, hyperpopem, housem, to celé v kabátě ušitém z klubového soundu, jeho hudba není ohraničena žánry.
Publikace Location TBA mapuje vznik a vývoj pražské rave scény posledních let. Editorka Gabriela Kontra dala dohromady dokumentární materiál, který přes svoji fragmentární formu – nebo možná právě díky ní – podává poměrně ucelený vhled do specifické subkultury kolektivů (Cukr, Harmony, Polygon…) a jejich mimoklubových rave parties.
Pianistka Hania Rani (vlastním jménem Hanna Raniszewska) a cellistka Dobrawa Czocher se poprvé potkaly na konzervatoři v Gdaňsku, kde obě studovaly. Spojovala je náklonnost ke klasické hudbě, stejně jako k experimentům s elektronikou. Jejich prvním společným projektem bylo album Biala Flaga (2015), cover verze písní rockera a hudebního skladatele Grzegorze Ciechowskeho pro festival v jeho rodném městě. Loni na podzim vyšlo pod britským vydavatelsvím Gondwana Records album Inner Symphonies, kde se obě hudebnice umělecky setkaly znovu.
Muzikolog, jazzový klavírista a hudební publicista původem z Los Angeles Ted Gioia vydal zatím svůj nejobsáhlejší příspěvek k historii hudby, který letos o prázdninách vyšel také česky pod příznačným názvem Hudba: podvratné dějiny. V jeho bibliografii jde již o několikátou publikaci, můžeme ji ale považovat za jistou syntézu dosavadní tvorby, protože ve svém posledním díle si nevytyčil za cíl nic menšího než hudební dějiny přepsat.
Loni na podzim vydal americký zpěvák a kytarista Kevin Morby album Sundowner. Nahrávka plná intimních a křehkých písní z amerického středozápadu byla pozitivně přijata kritikou i publikem a nyní – po více než roce – vychází demo A Night at the Little Los Angeles (název odkazuje k Morbyho chatě v Kansas City). Jde o hudební skeče nahrané na jednoduchý čtyřstopý rekordér, které obsahují původní skladby, z nichž postupem času vznikal Sundowner.
Samotnou podstatou romantiky je nejistota. Tak zní citát Oscara Wilda, kterým pořadatelé uvádějí programovou brožuru dvacátého osmého ročníku Besedy u Bigbítu. Nevím, jestli je v tomto smyslu přesné mluvit o romantice, ale slovo, které skutečně vystihuje náladu kulturního odvětví v posledních dvou letech je právě nejistota. Tu pociťují jak diváci a umělci, tak pořadatelé festivalů, pro které je šachování s interprety v line-upu už skoro běžnou rutinou.
Josef Změlík alias Idea je aktivní postavou české rapové scény už téměř dvacet let. V prvé řadě MC, ale také promotér, hlava labelu Ty Nikdy, a nyní i producent vešel v obecnou známost v tandemu IdeaFatte, který vytvořil se zlínským DJem Fattem. Další duo vytvořil později s Boy Wonderem v projektu BoyBand a mimo jiné byl také u zrodu české grime scény. Zpětně mám pocit, že je jedním z těch rapperů, kteří co pár let obměňují svoji flow i zvuk.
Primitive Motion je duo multiinstrumentalistů z australského Brisbane. Jejich nejnovějším počinem je album Descendants of Air, které vyšlo letos v únoru na Bandcampu. Jde o pomalou a meditativní desku, jež může během doznívající pandemie přinášet až terapeutické účinky. Sandra Selig a Leighton Craig při její tvorbě použili širokou paletu nástrojů od klasičtějších kytar, fléten nebo klarinetu až k těm méně obvyklým jako je melodica, skleněný zvonek, čínské baoding koule či dřevěný bubínek.
Kapelu Tábor tvoří čtveřice ostřílených hudebníků, které jinak můžete slyšet také v uskupeních jako Or, Oswaldovi nebo Unkilled Worker Machine: David Vála (kytara), Magdaléna Hrdličková (harmonium), Kateřina Malá (bicí) a Adam Šťasta (basa). Přestože skupina se svým syrovým, špinavým a bezčasovým zvukem funguje už několik let, jejich první studiová deska vyšla až loni na podzim. Čekání se však vyplatilo, v únoru Tábor získali Vinylu za nejlepší album roku. Liebe není lehce stravitelná, o to více ale člověka dokáže zasáhnout.
Málokterý z československých hudebníků má ambice i vůli prorazit v zahraničí. Překážek je mnoho: od jazykové bariéry až k nedostatečné podpoře ze stran státu a institucí, ve kterých se nemůžeme poměřovat se západními zeměmi. Skandinávie, Německo, Francie či například země Beneluxu vnímají kulturu jako důležité odvětví národní ekonomiky a od toho se také odvíjí celková strategie podpory i financování. Tento přístup je u nás zatím spíše sci-fi.
