Noisově-ambientní projekt Sarram sardinského rodáka Valeria Marrase není zcela jasně žánrově definovaný, střídají se v něm hlučnější, temné pasáže s post-rockovými, kde vévodí kytara a syntezátorové plochy. Čtyři instrumentální skladby vás provedou jeho deskou Four Movements of a Shade. Na konci budete mít pocit, jako byste proletěli celým vesmírem plným hvězd.

Brno vždycky mělo humor sobě vlastní a že se to dříve nebo později projeví i v dramaturgii některé z nespočtu akcí, co se tu konají, bylo jen otázkou času. Klubová noc, která odstartovala letos na jaře v Kabinetu Múz, to vzala za opačný konec. Retro party kostýmy, kožich, kterým by nepohrdl ani Leoš Mareš, a koncept levné party, jež přitáhne i studenty, co mají hlouběji do kapsy.

Před více jak rokem vyšla debutová deska Art Star pražských Market, kteří jsou od té doby vnímáni jako ojedinělý zjev na domácí scéně. Díky progresivnímu zvuku a snad i (zdánlivě) rychlému vzestupu, se ocitli v roli úspěšné mladé kapely, o kterou je zájem ze všech stran. Žánrově nejsou úplně lehce zařaditelní, abychom hned hledali spřízněné a vytvářeli tagy ohledně další „nové“ scény. A je také podstatné, že dokážou pohlížet na mladé kytarovky, tedy subžánr, do kterého sami patří, s určitým nadhledem. Prakticky tak vytvářejí kontrapozici k běžným stereotypům a mnohokrát opakovaným estetikám vně této ne zcela sourodé kategorie hudební produkce. A na tomto základu stojí pětice hudebníků, která se samozřejmě chtě nechtě dotýká i popu. 

Temná gotika a svíce. Interiér jízdárny louckého kláštera poskytl kulisu pro nový klip kapely Beps'n'Johnnies, která má kořeny v Blansku, její ústřední členové se však usadili v Brně. Witch je singl z připravovaného alba Bare Bones, jež má vyjít příští rok na Full Moon Forum. Těžké kytarové riffy nás vrací do doby, kdy rock'n'roll mattered, a písni s nádechem černé magie vévodí vokál Barbory Pokorné.  

Na první poslech zní black midi jako sebevědomí floutci, co výrazněji přičichli k prog rocku a free jazzu. Improvizace je pro ně počátkem vývoje celého jejich kapelního organismu. Od jiných je však odlišuje důsledná přesnost, jež překvapivě velmi dobře funguje i ve složení čtyř členů. Hodiny společného hraní tam být musí, ale přece jen kluci teprve nedávno vylezli ze střední. V jejich případě šlo o BRIT School, tedy školu, která jim umožnila věnovat se vystupování i kapele v rámci běžné docházky. Nejdříve to byla muzika postavená na dronech a noisu, první krůčky k autorské hudbě Geordieho Greepa a Matta Kwasniewskiho-Kelvina, později se zformovala celá kapela s bubeníkem Morganem Simpsonem a basákem Cameronem Pictonem.

Chladně konejšivý vokál britské zpěvačky Isy Holliday vévodí shoegazovým skladbám belgických Slow Crush, kteří dokážou znít jako šumění podzimního listí. S rok starým debutem Aurora vyrážejí v říjnu na turné s post-rockovými Pelican. Ti se naposledy v Česku ukázali v roce 2016, kdy zavítali do divadelního prostoru NoD a letos přivezou novinkové album Nighttime Stories. Dvojkoncert obou kapel se chystá na 8. října ve Futurum Music Baru, po blížících se Black Midi jde o další pozvánku od pražského týmu Heartnoize.  

Introvertní text na pomezí podivných snů a pokřivené reality. Místy až halucinogenní záběry, zvláštní výjevy bizarních postaviček. Inertia je nový singl brněnské kapely Čau Česko, která se rozrostla na trio. Jeden z původní dvojice, Jonáš Svoboda, je zároveň autorem videa, pro nějž získal záběry v Kazachstánu. Plnohodnotné album se blíží, předzvěstí byla již první skladba Dead City, jejíž premiéru jsme představili zkraje roku.

Witch-wave pop – tak nazval tvorbu česko-polského dua Ba:zel server post-punk.com, který před pár dny uvedl v premiéře jejich novou píseň a video Situation. Videoklip pro ně natočil americký režisér Mika Johnson, který zvolil symbolicky zotročené ptáky jako metaforu ztráty volnosti a motiv hradu ve smyslu reprezentace dominance a moci. Kapela spolupracovala rovněž s italským kameramanem Tommasem Montaldem a scenérie, jež můžeme v klipu vidět, nalezli v jižních Čechách a Českém ráji.

Původně olomoucký večer současné taneční elektroniky, který zaujal působivou scénou modelovanou nejen světly a projekcemi, ale také různými kulisami, se znovu odehraje v brněnském Kabinetu Múz 20. září. Letos poprvé také NoShit míří do Prahy, konkrétně do klubu Fuchs2 na Štvanici, kam kromě německého producenta Persian Empire, společného pro oba termíny, doveze Dangera, hvězdu francouzské elektroniky.

Kutná Hora se nezdá. Kromě již zavedeného Creepy Teepee tu letos vzniká nová festivalová platforma pro hlukovou, okrajovou a experimentální hudbu, mnohdy označovanou jako zvukové umění. A není to jen zvuk, ale často audiovizuální performance, prostor GASKu, tedy Galerie Středočeského kraje se tak zdá být příznačný.