Hranická propast je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Na jejím dně se nachází Jezírko. Propast je i jednou z písní a dala název celému aktuálnímu EP dvojice, kterou jsme již dříve zmínili v souvislosti s jejich prvními krůčky. Oba členové dua Sekvoye jsou činorodí i v jiných kapelách, Štěpán Kopečný na sebe upozornil nejdříve s projektem Creaticity, letos ho bylo vidět na koncertech a festivalech hlavně s Lowmoe. Mikuláš Hamerla je zase provázaný třeba s David Invalid a Individual Band, kde se potkává s Davidem Pšenčíkem, kytaristou a zpěvákem Acute Dose.
Žijeme ve skafandrech, no, málokdo je astronaut. Štěpán se v Sekvoyích drží svých elektronických mašinek, se kterými dokáže vytvářet prostorové motivy na pomezí ambientu a klubových dancefloor hitů. Syrovými, zvukově opravdovými beaty přihrává slovům Mikuláše, který svým osobitým rapem dodává celému projektu na české scéně ojedinělou tvář. Zčásti Sekvoye vycházejí vstříc novým směrům, kudy se může vydat český rap, aniž by se ale vůči domácí hip hopové scéně jakkoliv vymezovali nebo se ztotožňovali s jejím kontextuálním vesmírem. Přesto Mikulášovy texty někdy řežou jako ostří.
Hmota a její hodnota je prázdná jako já. Literární kvalita je zde nezpochybnitelná, nenucený, avšak nekompromisní projev rozvíjí rýmy na hranici mezi poezií a tancem slov pod vlivem hiphopových legend. Štěpán založil s Mikulášem kapelu, protože prý rapoval jako Tricky.
Z mých slin bude penicilin a LA Priest se stali Bohem. Sekvoye nepíšou texty jen tak. Nedělají hudbu jen tak. Sdělují výpověď o současném světě, svýma očima. „Mám hmotu v hlavě, hrozně rád si konstruuju věci v představivosti. Baví mě pozorovat obyčejnosti, furt se za něčím otáčím, říká moje slečna,” dozvídáme se posléze od Mikuláše. A pro Štěpána je to už třetí projekt, ve kterém zatím zůstává za pultem plným synťáků a různých krabiček, ale kdyby se všemi kapelami vystupoval během jednoho večera, stěží poznáte, že je za nimi jeden a ten samý člověk.
