Pohoda se letos již po sedmadvacáté vrací na trenčínské letiště. A přestože se o tomto hudebním svátku nedaleko našich hranic někdy mluví jako o festivalu, který nepotřebuje headlinery, některá velká jména již organizátoři oznámili. Pořadatelé jsou však aktivní i na jiných frontách.

Hned zkraje letních prázdnin proběhne tradičně už 31. ročník festivalu pro židovskou čtvrť v Boskovicích, který zaplní ve dnech od 6. do 9. července historicky unikátní jihomoravské městečko hudbou, divadlem, filmem, výtvarným uměním, přednáškovým programem a prohlídkami židovského centra.

Na táborskou Transformu jezdím už pět let, a tak vedle momentálního zážitku, který je vždy unikátní, můžu sledovat, kam se festival vyvíjí. Loni jsem psala, že se rozrůstá nebo spíše prohlubuje více dovnitř, tedy soustředí se na prostředí Cesty a v posledních třech letech také Křižíkovy elektrárny. Letošní ročník vykročil opět do dalších míst a směrů, vrátil se výstavní a přednáškový program do Trafačky a zde se napojil na tradiční Vozovou hrotbu, tedy aktivity zaměřené na skateboarding. Dalším festivalovým bodem se pak stala stará sýpka ve čtvrti Měšice, kde bylo možné vidět tři patra zaplněná díly různých výtvarných umělců. 

Transforma 2022 zachycená analogovým fotoaparátem Václava Macha – umělci, kulisy, lidé. I love Cesta. 

Táborský festival Transforma se po loňských červnových prázdninách vrácí do svého původního termínu na začátek léta. Víkend, který sdružuje živou hudbu, divadlo, slam poetry, přednášky, výstavy a sportovní akce kolem starého mlýna a nynějšího komunitního střediska Cesta se odehraje ve dnech 1.–3. července s již skoro tradičním čtvrtečním entreé v Křižíkově elektrárně.

Démonický šepot, naléhavost a studený dotyk nože temných beatů. Arleta je poměrně čerstvým závanem na zatuchlém hřišti agresivních, nudných boys, kteří dominovali českému rapu až dosud. Scéna se mění a požadavky posluchačů zvyšují. Rapperka a umělkyně, nominovaná na ceny Vinyla i Apollo, přináší svou pochmurnou vizi skrze tvrdou, chemickou hudbu, jež dokáže být osobní i sebeterapeutická. Tracky jako trapový Styl, hororová Naked nebo nový Statement jasně definují Arletin svět, v němž nejen zpochybňuje plytkost macho rapu, ale upozorňuje také na nebezpečnost jeho misogynních kontur pro mladé lidi.

Českým alternativním festivalům se nemohlo stát nic lepšího než se začít uchylovat do lázeňského prostředí. Opuštěné staré budovy působí sice jako velká romantika, ale i v létě dokážou být pěkně promrzlé. Letos se mi podařilo zahájit sezonu Luhovaným Vincentem, který už má v městečku s léčebnými prameny svou historii. A koncept je to geniální – místo klasického festivalového vyčerpání po návratu jako by vám vlili novou krev do žil.

Colour Meeting v Poličce se rozprostřel v prostoru parku za hradbami a během svého osmnáctého ročníku představil (nejen) výrazné ženy world music.

Za rapovým projektem Fvck_Kvlt se skrývá frontman punkových The Wilderness a raper Denis Bango. Zabijem sa! je na první pohled kontroverzní název, ze kterého mi připadá nejdůležitější právě vykřičník na konci. Ten předestírá intenzitu a téměř až fyzickou naléhavost celé desky.

Rok 2020 začal velice slibně. Ještě 28. února jsme se nemohli rozhodnout, na jaký koncert se rozběhnout dříve, když jsme psali reportáž ze tří akcí zároveň, které probíhaly ve stejný večer v jednom nevelkém městě. Ani by nás tehdy nenapadlo, co přijde už za několik dní poté. Léto se na chvíli otevřelo zejména menším festivalům a domácím kapelám. A pak začal podzim...pokud by někdo chtěl na vyrazit na koncert, tak už jedině online. I tento nezvyklý závěr roku zachycuje náš výběr fotografií, kterými ilustrujeme několik loňských událostí, kdy živá hudba mohla znít.