Elektronika jako metafora měnícího se světa. Dokument The Sound is Innocent v premiéře na Lunchmeatu
Snímek je hravou a poetickou cestou do snového světa nahrávacích studií, elektronické hudby a experimentálního zvuku. Dokumentární film The Sound is Innocent režisérky Johany Ožvold bude v české předpremiéře uveden 3. října 2019 na pražském Lunchmeatu.
Je to už taková příjemná rutina. Skončí léto, přijde září a Lunchmeat nabyde konkrétní podoby. Za devět let existence vyrostl audiovizuální projekt zaměřený na současnou hudbu a nová média do rozměrů téměř týden dlouhé přehlídky aktuální elektroniky.
Lunchmeat Festival představuje další jména, přibývají tři prestižní světové premiéry, legendy detroitskéhotechna, neúnavný experimentátor z Teheránu i čerstvé projekty s domácí stopou. Třídenní pražský festival konaný na sklonku září a začátku října tentokrát předjímá trojice koncertních večerů.
Vedra pominula a blíží se podzim. Klubová sezóna ohlašuje každým dnem nová zajímavá jména a chystají se festivaly, které člověk nemusí hlavně přežít, ale zažít. Uvnitř, bez tojtojek a s epesním stupňovitým hledištěm – i takový bude říjnový Lunchmeat. V plánu je tradičně pestrá přehlídka „pokročilé elektronické hudby“ a nových médií.
Letošní Lunchmeat byl nabitý jako nikdy předtím. Tři noci v Národní galerii byly vyvrcholením současné elektroniky a utekly rychleji, než bych si přál. Jakkoliv se našly vystoupení, které zklamaly, pozitivní dojmy výrazně převažují. Lunchmeat 2017? Nejdelší a nejlepší. (Filip Hastík)
Letošní Lunchmeat Festival byl nabitý jako nikdy předtím. Tři noci v Národní Galerii byly vyvrcholením současné elektroniky a utekly rychleji, než bych si přál. Jakkoliv se našly vystoupení, které zklamaly (Visionist, Clark), pozitivní dojmy výrazně převažují.
Pouhé čtyři dny zbývají do začátku elektronické události roku – pražského Lunchmeat festivalu –, tak si pojďme shrnout, co všechno nás během tří dní (respektive nocí) čeká v letenském Veletržním paláci.
Od komunitního či kultovního statusu přes komerční anebo mecenášskou ideologii se prostřednictvím globálního výrazu a lokální specifičnosti přesouváme a dostáváme ke slovu koncept – překračují se hranice nastavené z vnějšku, věříme i v nás samých. Jsme zapálenými svědky: pojetí „festivalu” se poměrně výrazně rozvíjí. Lunchmeat se jeví být v mnoha ohledech invenčím, a proto zářným příkladem takového přístupu.
Kreativní studio zaměřené na digitální média, specializované na design, interaktivitu a uživatelskou zkušenost chystá další ročník své vlajkové, stejnojmenné lodi neboli festivalu Lunchmeat. Od roku 2010 se pražský festival soustředí na představování těch zvučných a neotřelých jmen na poli elektronické hudby. Letos poprvé přitom bude kdysi celovečerní festival třídenní, což s sebou nese více prostoru a jmen. A celé to obklopí idea zkoumání, co pro společnost představuje idol.
Lunchmeat festival nachystal komplexní podívanou na třech stageích bludiště budovy Elektrických Podniků. Lidé se ztráceli a nalézali v efektním kouři a působivých vizuálních instalacích. Pečlivě sestavený line-up s důrazem na osobitost a co nejrovnější genderové zastoupení umělců a umělkyň bavil každou vteřinu až do ranních hodin.