V USA mají takový pěkný zvyk dělat masivní koncerty dvou či více kapel, jejichž jméno má stejnou, vysokou váhu. Co-headlining. A teď to začíná vypadat, že se obdobný trend dostává i k nám. Na podzim to byl nabitý koncert Mastodon, Russian Circles a Red Fang, nyní je to belgické rituální temno v podání Amenry kombinované s japonským heavy experimentem Boris.

Post-hardcorová legenda Lvmen na svou poslední desku Mitgefangen Mitgehangen zařadila i přepracovanou verzi své historicky první skladby. Nejde o laciný sentiment, kapela tím může naznačovat cyklickou představu času jako hada požírajícího svůj ocas.

Klarinetový kvartet se stáhl do ústraní jen na oko, Clarinet Factory vyšlo v březnu s Meadows, na němž se coby hosté podíleli Hidden Orchestra či folklórní soubor Grunik. Sedmé album vyšlo po sedmi letech u belgického labelu homerecords.be a nyní vyráží představit se živě.

Pražský prostor Paláce Akropolis rozezvučí už zítra tóny Liveurope festivalu a již pár dnů nato se to samé místo zahalí do futuristického hávu holandské elektroniky. Music Infinity se vrací na prkna Akropole večírkem věnovaným labelu Atomnation, značce vydávající sofistikovanou klubovou elektroniku. 

Série Music Infinity vozí pravidelně zejména do Prahy hudebníky mimo hlavní proudy a můžeme díky ní sledovat naživo celou řadu umělců od experimentálního jazzu, přes současnou elektroniku až po minimalistické skladatele. Ve čtvrtek se na pódiu Akropole objeví anglické duo Letherette, doslovní žánroví chameleoni, kteří dávají cítit hip hopové flow, lomené beaty, najazzlý sound a přitom všem si vyhrávají s barevností elektronických samplů.

Futuristické klávesy a kytary, hymnické dívčí vokály a zvuk jako z jiného světa, který podtrhuje tajuplná pódiová prezentace. Bokka, poutavý projekt našich severních sousedů, se vrací do Česka. V rámci Euroconnections zahraje na konci března spolu s Cleo T.

Devět let trvalo, než uzrál čas opět zapříst do strun také v české metropoli. Zpěvačka Françoiz Breut se svým smyslným hlasem propůjčuje nenapodobitelnou atmosféru příběhům, které představí již 23. února v rámci EuroConnections a turné ke svému novému albu Zoo. To s ní nahrál producent Adrian Utley z Portishead. 

Je tolik temnoty v mém repertoáru / a mnoho stínů v mém arzenálu. Nejprve italsky, poté anglicky. Těmito dvěma verši dvou jazykových verzí skladby Nerrissimo Blixa Bargeld zarámoval hlavní setlist (multilingválního) koncertu v pražském Paláci Akropolis. Jak příznačně.

Koncert tohoto týdne? I přes našlapaný program pravděpodobně nedělní vystoupení Blixy Bargelda a Teho Tearda v Paláci Akropolis. Tak trochu vyšší umění na pomezí hudby, recitálu a dramatického divadelního představení, dekadentní a výrazově nevyzpytatelné, bude čerpat jak ze tři roky starého výtečného debutu Still Smiling, tak z letošního povedeného pokračování Nerissimo.

„Julianna vrství, vrství a vrství. Zdánlivě kradmé, těkavé a pomíjivé tóny, zvukové fragmenty a bezeslovné hlasové smyčky cyklicky překrývá přes sebe a zajišťuje jim stálost, věčnost; nekonečná mlha stoupá z jejího ambientního rozjímání a hutní do nepropustného, senzitivního oparu, mozaikovité zvukové masy, která je stále velmi křehká, aby zkřivila vlásek, ale zároveň natolik intenzivní, že odstřelí do jiné sféry.“ (tf)