I když jsem už na akcích v režii AVA v různých prostorech a podprostorech byl nesčetněkrát, na Rumiště jsem zavítal poprvé. Kluci s projektem Moving Spaces slibovali čtyřkanálový zvuk z vlastní produkce, který jsem už v nějaké formě zažil na brněnském Prototypu. Byl jsem zvědavý, kam se to za ten půlrok posunulo a musím říct, že už jen něco očekávat byla chyba z mé strany. Oba zážitky byly na zcela odlišných místech, přece jen se zvuk v rozlehlých prostorách bývalé káznice lámal úplně jinak než v intimní dutině půdy Rumiště. Zážitek byl prostě jiný už jen settingem prostoru, osobně se ale přiznám, že pro mne bylo půdních 30 minut daleko intenzivnějších. Specifičnost čtyřkanálové produkce zaručuje odlišnou zkušenost hudby v různých rozích pokoje – složení šramlů, beatů, hlasů, elektroniky a všeho dalšího tak každému vytvářelo specifickou asambláž.
AVA vystřídal Střed světa, jehož jsem znal jen díky albu Rozmístění opakováním, které ve mně vzbuzovalo očekávání, že zažiju kvalitní minimal. No, očekávání jsem možná mít neměl, bylo to něco úplně jiného, ale každopádně to bylo skvělé. Kdysi jsem v Kabinetu Múz na Mouse on Mars obdivoval to, jak dokážou přecházet z relativně rytmických smyček do roztříštěných glitchů a zase zpět. Střed světa to dokázal taky, svým specifickým způsobem, a je dobře, že to nebylo v Kabinetu, ale na Rumišti – v kleče, se soustředěným pohledem do počítače, uprostřed lidí ležících na matracích, sedících na zemi nebo v křeslech se zavřenýma očima, ponořených do dekonstruované koláže zvuku obíhajícího trámy a větve půdy. Následná silent party otevřená ve sluchátkách francouzskou DJkou Myako prostupovala dlouho do noci celý dům a přilehlé zahradní prostory. (Roman Novotný)
