Čtyřiadvacetiletý absolvent brněnské FAVU Leoš Hort je trochu smolař. Ztratil celé své album a při jeho stylu práce a nárocích na výsledky to znamenalo velmi dlouhé hodiny v nenávratnu. Pro nejen místní elektronickou scénu však stihl udělat dost. Držitel žánrového Anděla za svou (podruhé nahranou) desku Dataloss není totiž jen producentem hrajícím na modulárové syntezátory. Je také úzce spojen s brněnským kolektivem Bastl Instruments a v současnosti vede jejich prezentační butik Noise Kitchen v prostorách klubu Skleněná louka. Kromě toho šéfuje kazetovému labelu, kde září jeho vlastní projekt HRTL nebo u nás již dobře známé duo Space Love, ale také jména, která bychom možná nebýt Bűkko Tapes neznali.

„Skvělý line-up,“ poznamenává James Blake v malé budce press centra, kam se přišel osobně podívat za novináři a navzdory své nechuti k rozhovorům s námi strávil dobrou tři čtvrtě hodinku. „Slavíme dvacetileté výročí, tak jsme se museli snažit,“ odpovídá šéf PR Tono Repka a zní to jako komediální gag, když vezmeme v úvahu, jaké zářezy v line-upu má Pohoda z minulosti.

Pozdravy z Pohody posíláme i dnes. Radio Silence od Jamese Blakea jsme hodnotili vysoko, jak ale obstojí ve vpravdě horoucí náladě letních festivalových večerů? Tímto však noc ani zdaleka neskončí. Letos se hraje na pěti stagích až do rána.

Včerejším večerem s uhrančivou PJ Harvey započal každoroční slovenský festivalový svátek, kterému letos vévodí jména jako Sigur Rós, James Blake nebo Flying Lotus. Žhavit pódium dnes bude nejen horoucí slunce, které nás tu od rána provází, ale také newoyrský mistr slam poetry i velmi angažovaný hudebník Saul Williams. Jeho výstup na Pohodě si rozhodně nenecháme ujít.

Soudobá hudba v Brně snad nejvíce ze všech uměleckých druhů neustále objevuje a realizuje se v prostorech pro podobné účely dosud nevyužitých nebo jen málo takto využívaných. Samozřejmě zde existuje také polo undergroundová scéna pracující s konceptem propojení hudby, pospolitosti, jakéhosi rituálu a specifického, mnohdy opuštěného či chátrajícího místa. Orchestrální hráči snažící se co nejkvalitněji posluchači předložit interpretačně náročnou soudobou skladbu jsou vázáni určitými limity, a nezachází zatím do prostor zcela na okraji, přesto přenáší hudební zážitek do míst, která jsou jednak atraktivní, jednak prostorově souzní s dramaturgickým konceptem i dílem samotným.

Neobhajuje akademickou poezii, slam poetry ani hip hop. Saul Williams je ofenzivní, aniž by provokoval. Newyorčan, kterému není lhostejné, co se děje ve světě a celé společnosti, od mládí rozvíjel svůj talent skrze dramatickou tvorbu, četl Shakespeara a hrál divadlo, aby ve čtyřiadvaceti letech uspěl jako slamový básník v Nuyorican Poets Cafe. Zahrál si v několika filmech (v roce 1998 ztvárnil hlavní roli v nezávislém snímku Slam v režii Marka Levina, ten poté uspěl na festivalech v Sundance i Cannes). Dosud vydal několik básnických sbírek a pět studiových alb, na nichž spojuje svou politickou angažovanost, literární talent a hudební cítění, jež prošlo vývojem od rapování s těžkými kytarovými riffy přes nepřeslechnutelnou produkci Trenta Reznora až k multižánrové koncepční desce, která sebevědomě a s jasným posláním vstupuje do sféry populárního hip hopu. 

Kanadská ikona noisové body music v blízkých dnech zahraje v méně tradičních prostorech, výjimečný koncert v omezeném počtu návštěvníků zažije Brno i Praha. Gabriel Saloman se nejdříve představí již tuto sobotu 11. června spolu s americkým post-dronovým projektem Common Eider, King Eider a experimentálním improvizátorem Tomášem Procházkou alias Federselem (spojeným například s Gurun Gurun nebo B4, a také zakladatelem koncertní série Wakushoppu) v Lechovickém sklípku u Hamerského jezera na pozvání Letmo Productions ve spolupráci s Genot Centre (organizátorskou skupinou a kazetovým labelem stojícím za projektem SILENT_NIGHT).

„Mikrofon mi prosím zapni, až mi začne blikat žárovka na hlavě.“ Stop. Poslední květnové víkendy se v brněnské Praze děly věci, které odhalily, jak je experimentování se zvukem a pájení vlastního DIY synťáku mylně vnímáno jako záležitost hrstky fetišistů. Začalo to už malým workshopem ze soboty na neděli 21. května, kdy v rámci Muzejní noci několik odvážlivců pájelo pod vedením zkušeného Jana Sůsy vlastní amatérský radiopřijímač. Čtyři hodiny čisté práce a druhý den další tři. Večer vytáhnu doma anténu a navzdory blízkému kopci skutečně slyším vzdálené písničky z FM stanic. Tak jsem to dokázala. Funguje.

Druhý dubnový víkend se v prostorách pražské FAMU uskutečnil seminář či přednáškový cyklus Hranice filmu, jenž se ve svém třetím pokračování zaměřil na zvuk a hudbu. Poslouchání obrazů je nám blízké, s účastí jsme tedy zbystřili.

Průběžný svátek elektronické hudby Echoes, který loni zahájila Fléda ve svém letním klubu Ahoy na brněnské přehradě, pokračuje i v jarní sezoně, tentokrát v hlavním stanu jednoho z klíčových klubů ve městě. Je to už letos podruhé, co dramaturgie sáhla po polské skupině. Bokka je prý „vývozním artiklem“ našich severních sousedů a s ohledem na jejich pódiový úspěch na Colours of Ostrava se kolem brněnské návštěvy točil malý hype.