Please The Trees oslaví deset let Štací aneb turné na valníku

Please The Trees Please The Trees Marcel Skýba

Před deseti lety Václav Havelka vystupoval jako Selfbrush a když se spojil se členy táborské skupiny Some Other Place, vznikli Please The Trees. Od té doby uteklo mnoho vody, bylo zasazeno plno stromů a skupina se vyvíjela. Z původní sestavy zůstal opět jen Havelka, kterého ovšem již několik let doprovází Miroslav Syrný na basu a Jan Svačina sedí za bicími. Trio je to sehrané, jejich poslední album získalo cenu Apollo. A Carp jsme obdivovali i my.

Please The Trees si výhru spojenou s cenou nicméně neponechali, věnovali ji na pořádání akcí spjatých s ochranou Šumavy. Jako další netradiční krok, jak je u této skupiny zvykem, může být považováno turné, které mělo původně začít už na podzim. Na začátku června se Please The Trees definitivně vydají na turné na valníku, na němž si to už párkrát vyzkoušeli. Tentokrát však půjde o víc jak deset zastávek ve víceméně malých městech, neobvyklých místech. Aktuální přehled zastávek je možné naleznout na jednotící události – od města k městu, od obce k obci, ode vsi ke vsi.

Nejde přitom o to, že by Please The Trees zanevřeli na klubovou scénu. „[Jde o] přirozený příklon k tomu dělat věci trošku jinak, než je zavedené, prostě mimo ozkoušené šablony,” ozřejmuje Havelka, který se skupinou vydá do míst, k nimž jej váže osobní pouto. Z Broumovska pochází Havelkova maminka a jsou tu i jiné štace, spjaté s nadstandartními vztahy s tamními promotéry, neboli spiklenci, jak je pojmenovávají Please The Trees. Vernéřovice, Telč, Prachatice nebo Sušice? Jedním příkladem za všechny nechť je Havelkův koncert v Býčí skále v CHKO Moravský kras. „Nás to tak baví a prakticky nám nejde o nic jiného, než o naplnění potřeby tvořit po svém bez ambic někomu se líbit.” 

Přečtěte si na závěr svým způsobem manifest (mírně krácený), který zprávu oznamující turné završuje.

Hudbu používáme jako prostředek ke komunikaci napříč kulturami. Vnímáme ji jako nejvyšší formu umění právě díky faktu, že je fyzicky nedotknutelná. Nejsme obchodníci s emocemi, jen se snažíme pomocí hudby vzájemně komunikovat. Je pro nás radost být jako kapela spolu, tvořit a ty emoce předávat, resp. sdílet s dalšími. Z komerčního hlediska byla hudba devalvována nejdříve na zboží, poté dokonce na něco, co finanční hodnotu nemá. To je všeobecné zdání snad kvůli internetu a volnému stahování a tím nekontrolovaným přehlcením se hudbou obecně, čert ví. Ale nám tento fakt naopak umožňuje mít věci pevně ve svých rukách a vůbec na nikoho se nespoléhat. V tom je pro nás ve vytváření hudby její pravá hodnota. Neusilujeme o členství v rock'n'rollové síni slávy, mauzoleu zasloužilých. Největší nebezečí se skrývá v nás samotných – v konformitě, která přichází s dospělostí, což samozřejmě nemíjí ani nás.

 

    vychází za podpory
    EEA and Norway grants
    Ministerstvo kultury ČR
    Nadace Český hudební fond
    NADACE ŽIVOT UMĚLCE

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.