Doba elektronická pokračuje. Poté, co loňský ročník Vinyly ovládli Dizzcock a Aid Kid, i letos nejvíce odbornou porotu oslovily počiny, které s elektronikou výrazně pracují. Ocenění za desku roku si odnáší dné se svým postmoderním producentským minimalismem These Semi Feelings, They Are Everywhere, objevem roku se pak stává temná elektronicko-kytarová vřava Orient. Za počin roku byly zvoleny širokospektrální aktivity brněnského průběžného klubového festivalu Itch My HaHaHa.

Jeden z posledních výročních žebříčků je zároveň ten nejdůležitější. Konečně se totiž podíváme „domů“. České scéně se průběžně věnujeme intenzivně a primárně, a máme proto radost, že její uplynulou sezónu můžeme tímto uzavřít a začít se soustředit na rok nový. Vybrali jsme pro vás 20 českých desek, které nás v loňském roce nejvíce oslovily. Rozkročeny jsou od field recordings po pop a tušíme, že byste mezi nimi mohli najít tipy, které vám v nabitém roce proklouzly mezi prsty. Nahlédněte.

Jubilejní dvacátý Bedekr strávíme velký čas na rodné hroudě. Hned třikrát se zaměříme na české počiny – moderní nokturna dné, hravé imaginace Floexe a robotickou elektroniku Jakuba Adamce. Zahraniční výpravy tentokrát budou bez výjimek anglofonní. Poslechneme si netradiční desku Hidden Orchestra, nahlédneme do nitra Keatona Hensona, užijeme si folkový návrat Lou Rhodes a zpoza velké louže nasajeme optimismy STRFKR. Tak místo krosny sbalte přehrávače a pojďte si hrát na světoběžníky spolu s námi.

Není mnoho českých umělců, o nichž se více píše v zahraničí než u nás. Elektronik a minimalista Ondřej Holý aka dné je jedním z nich. Pozornost se kolem něj nyní koncentruje o to více, neboť se konečně blíží debutová nahrávka, k níž se dné musel prokousat několikaletými peripetiemi a problémy s motivací.

Přehlídka animovaného filmu se na konci léta vrací pod oblouky Hitlerovy vysněné a nezavršené dálnice. V sobotu 12. září se v rámci pravidelného hudebního bienále v Ostopovicích u Brna představí desítka českých a slovenských hudebníků, vizuálních umělců a performerů.
Igor Bruso si dává na svém projektu záležet. Odkojenec metalu, rodilý Rus a poté Čech, dnes Berlíňan, vysílá bezeslov opět novou skladbu. A opět mu to vychází, tklivou baladu doprovází příběh, který by mohl vydat na art film jaksepatří.
Pražský DJ a zadumaný elektronik dné se zčistajasna znovu připomíná. Nová skladba jej zachycuje v ambientním rozjímání beze slov, v němž se proplétá minimalistický beat, skoupé elektronické kudrlinky a klavírní vybrnkávání.

vychází za podpory
EEA and Norway grants
Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond
NADACE ŽIVOT UMĚLCE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.