FVLCRVM a soundtrack 21. století

Málokterý z československých hudebníků má ambice i vůli prorazit v zahraničí. Překážek je mnoho: od jazykové bariéry až k nedostatečné podpoře ze stran státu a institucí, ve kterých se nemůžeme poměřovat se západními zeměmi. Skandinávie, Německo, Francie či například země Beneluxu vnímají kulturu jako důležité odvětví národní ekonomiky a od toho se také odvíjí celková strategie podpory i financování. Tento přístup je u nás zatím spíše sci-fi. 

Starý svět a nové drama. Black Country, New Road

New Weird Britain nedříme v neklidu tichého chaosu. Po rychlém zrodu generačně blízkých Black Midi během necelých dvou let dozráli také londýnští Black Country, New Road. Se zmíněnou čtveřicí je pojí progresivní přístup k rockové kapele a vokální projev ve stylu sprechgesang, který si hudební kritika v souvislosti se současným britským post-punkem vypůjčila z německého termínu označujícího deklamační zpěv. Obě britské senzace mají navíc ve vínku hudebně praktické vzdělání, proto z jejich nahrávek a živých koncertů slyšíme velmi sofistikované kompozice a zápal pro neřízenou improvizaci vysoké muzikantské úrovně.

Hravost a individualita God and Eve

Slovenská scéna pro mě vždy měla něco, co té české chybí. Troufám si říct, že je to právě kýžená světovost, které slovenští hudební umělci díky svým kvalitám dosahují s téměř nepostřehnutelnou lehkostí. Loňské Compress, Expand od Shallov., letošní Common Grey od Small Town Life, charismatické projekty jako Obligatne, brutální Ahoj nebo nekorunovaní králové The Ills. Na sklonku února vyšlo EP The Creation projektu God and Eve a téměř bez povyku si zasloužilo pozornost i takových jmen jako je Kevin Cole z KEXP.

Stroze o rose únorových rán

Absolutní preference a dosah subjektu jménem Mikuláš. Tohle a víc jsem stihl poslechnout za únor, i několikrát, a budu vám teď každý měsíc přinášet širokospektrální souhrn hudebních tipů z celého světa. Hlavní je hned na začátku pochopit, že se můžeme i nechápat. 

Czech it: NIVVA

Sní androidi o elektronických ovečkách? Tak zní podtitul slavného sci-fi Blade Runner (1982). Autor předlohy k filmu, Phillip K. Dick, v příběhu testuje, kolik lidskosti se vejde do technologií budoucnosti. V současné hudbě naráží na stejné téma čerstvý domácí projekt NIVVA. 

Zvukové elementy aurální imaginace Stanislava Abraháma

Stanislav Abrahám je zvukař a sound designer, který se už přes dvacet let zabývá také instalacemi a kolektivní uměleckou tvorbou, ať už jde o galerijní projekty nebo činnost v elektronickém duu Data-Live či live cinema skupině Microloops. Jde o velmi pozoruhodnou osobnost české umělecko-experimentální scény. Daří se mu totiž docela fluidně a přirozeně spojit projekty, k nimž bývá osloven, s jeho vlastní tvůrčí a objevitelskou realizací. Od studií na FAMU ho zajímá fenomén lidského hlasu v současném audiovizuálním umění, což ilustruje jeden z jeho starších projektů Pomlka (GAMU), který byl tvořen sérií levných reproduktorů přehrávajících odmlky a nedokonalosti rozhlasového projevu Alexandra Dubčeka z roku 1968 – tedy právě tichá a prázdná místa v mluvené řeči bývalého československého politika.

Agrose: Kdo se bojí, musí do lesa

Ostravská platforma se zformovala na přelomu minulého roku a záhy po svém vzniku do světa vyslala dvě nová, žánrově odlišná jména. Grotesq a Ellie Dandelion.

Czech It: Dmitrievna

Česko-ukrajinská producentka Dmitrievna stále pluje spíše v nezávislých vodách širokého oceánu rozprostřeného mezi Bandcampem a Soundcloudem (od vydání debutového EP se tedy zase tolik nezměnilo – odkaz na starší rozhovor). Oproti tomu má však už taky natočenou solidní hrstku vizuálně poutavých, občas syrových a choreograficky sebevědomých videoklipů. Zatím ji tahle pozice snad trochu chrání od předčasného hypu, protože i její druhé EP Eterno Retorno a doposud vydané tracky vzbuzují dojem neustálého hledání a zkoušení. Ať už jde o vokální projev ve třech různých jazycích nebo žánr elektronické hudby. Stylově někdy míří do nejhlubšího klubového podzemí plného až industriálně znějící temnoty, jindy zabloudí do světa písničkového elektra (Hystericus, Dusha) nebo si dokonce pohrává s popovými trendy, autotunem a střídáním rovných beatů s těmi zlámanými (2X).

Czech it: Rabbit Slow

Skladby Rabbit Slow sálají intimní melancholií. Evokují atmosféru fotoalba z povedené dovolené party přátel. A není divu. Petr Foltýn, skrytý pod zmíněným pseudonymem, se kromě hudby věnuje také fotografování. Jako každý správný „kamarád“ se ale ani on nezdráhá svým konejšivým hlasem v písních připomínat, že ne všechno je v dnešním světě úplně v pohodě. „To, co se mnou hýbe v každodenním životě, se většinou promítne i v mé tvorbě, ať už jsou to obecně mezilidské vztahy, dlouholetá netečnost k problémům životního prostředí nebo stále aktuální migrační situace,“ vysvětluje písničkář usazený ve Vídni.

Favorite Obsession: Snová introspekce

Tříčlenná mostecká kapela Favorite Obsession balancuje na hranici mezi zasněnou atmosférou shoegaze a akcentovaným dreampopem. V jejím čele stojí talentovaná songwriterka a kytaristka Karolína Nodesová, na basu hraje Tereza Vaníčková a bicí obstarává Jaroslav Žofka. Překvapivě vyspělé výpovědi zpěvačky putují přímo z pera mladistvého smutku vyvěrajícího z nejistot lásky a dospívání.

vychází za podpory

EEA and Norway grants
Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.