Démonický šepot, naléhavost a studený dotyk nože temných beatů. Arleta je poměrně čerstvým závanem na zatuchlém hřišti agresivních, nudných boys, kteří dominovali českému rapu až dosud. Scéna se mění a požadavky posluchačů zvyšují. Rapperka a umělkyně, nominovaná na ceny Vinyla i Apollo, přináší svou pochmurnou vizi skrze tvrdou, chemickou hudbu, jež dokáže být osobní i sebeterapeutická. Tracky jako trapový Styl, hororová Naked nebo nový Statement jasně definují Arletin svět, v němž nejen zpochybňuje plytkost macho rapu, ale upozorňuje také na nebezpečnost jeho misogynních kontur pro mladé lidi.

Amelie Siba vydala své druhé dlouhohrající album Love Cowboys. Intimitu z jejího debutu Dye My Hair prohlubují citlivá aranžmá, do tklivých skladeb se protínají paprsky nové kapely, která Amelii nyní doprovází. Josef Hradílek (Dukla) a Vojtěch Pejša (Manon meurt) své zásahy pokládají na povrch písniček jako jemný poprašek sněhu.

Smíchovské nebe je temné a vzduch chladný, vlhký a neúprosný. Uvnitř MeetFactory se však chystá slavnost slunných melodií. Krátce po půl deváté na pódium vstupuje trio muzikantů z Nigeru a propukají salvy nezadržitelné extáze z živého hraní. Publikum postupně shazuje kabáty a zábrany. Že by na delší dobu naposledy? Euforie vystřelující ze zvonných riffů provokuje k osvobozenému tanci. Nezastavitelné přívaly perkusí prolínají naléhavé vokály plné odhodlání a lásky k hudbě, která působí spíše jako bezmyšlenkovitá, leč uvědomělá oslava života. Usměvaví hudebníci přidávají a postupně navíjí na své struny celý sál. Repetice radostných melodií způsobuje trans.

Kapely vznikají a zanikají. O některých slyšíme jeden rok stále a najednou jako by se po nich slehla zem. Přidejme do rovnice, kterou už v základu tvoří těkavost scény, ještě pandemii a spousta hudebních uskupení činnost ukončí. Voodooyoudo však tvoří nezaměnitelný hlas brněnského podsvětí už déle než patnáct let. A přibližně v polovině toho období jsem poprvé slyšel na koncertě pod Špilberkem skladbu Steady Guys. Nyní mi hraje do sluchátek přímo z jejich čerstvého debutu Carousel, který vyjde zjara na labelu Kabinet Records také jako vinyl.

Každá kapela může mít někdy pocit, že byla podvedena. Ošizena. Nepochopena. Nevyslyšena. Stejný osud potkal i brněnské Bare Escape. S proviantem v igelitce přišli plní naděje a natěšení do střižny zhlédnout nový videoklip z dílny Cromagnon studia, za kterým stojí audiovizuální tvor Jonáš Svoboda.

Za podivným pseudonymem Nichi Mlebom se skrývá relativně čerstvý přírůstek české scény, producent, písničkář a kytarista Julian Werl, který pochází z Grazu. Do Brna se přestěhoval na sklonku roku 2019, několik měsíců před tím, než všepohlcující pandemie zcela změnila jeho dosavadní život. Ten se skládal hlavně z benzínek, malých šaten a hodin za volantem. „Dělat tour managera tě opravdu naučí, jak strávit měsíce se stejnými lidmi v těch nejtěsnějších místech a nezabít se (smích). Někdy mi to chybí, ale život se mění a jsem nyní naopak rád za klid a pohodlí, které mi Brno poskytlo.” 

Tříčlenná kapela Obligatne, za kterou stojí slovenská skladatelka, zpěvačka a kytaristka Kristína Mindová, představuje první singl z připravovaného debutového alba. Tento původně sólový projekt, založený na bedroom písničkářství, je nyní rozšířen o baskytaristu Štěpána Havla a bubeníka Jana Čumu (zároveň člen skupiny mmnk). V nové sestavě letargický projev něžnosti a zklamání podporuje svěží rytmika, pohrávající si v rovinách jazzu i soulu a držící zpěv a neotřelé kytarové harmonie na povrchu kompaktního a moderního zvuku, o který se postaral Tomáš Suchánek.

Bodavá nasranost snoubící se s jemností vykrystalizovala v první dlouhohrající desku jedné z nejožehavějších kapel současné brněnské scény, sinks. Album vychází 14. května na ostravském labelu Korobushka records, který hostí například München Konflikt nebo I Love 69 Popgejů. Sugestivní cover art od Michaely Rožnovské zdobí 250 vinylů, které skýtají deset skladeb.

Odkazovat na zaprášené žánry nebo připodobňovat čerstvé počiny k velkým jménům kytarové scény se může zdát cestou ke zjednodušení pisatelovy práce a také degradací samotného díla, o kterém bude nyní řeč. Small Town Life, tříčlenná kapela ze Šaly, vydala letos jedno z nejsemknutějších alb, které jsem slyšel. Můžeme se u nich opět setkat s nasazením a energií, což je mladým ambiciózním projektům zcela vlastní, ovšem zvuk jejich nahrávky jako by útočil na posluchače přímo z 90. let. V čele s kytaristou, zpěvákem, skladatelem a především producentem Jakubem Spiszakem sestavu doplňuje baskytarista Martin Fratrič a bubeník Philip Petison.

Rapové duo Laokoon, rozkročené mezi Opavou a Brnem, zve ve svém novém videu k písni Plevel na obskurní výpravu do močí zalitých viaduktů i dokonale rýsovaných, betonových objektů brutalismu. Živá instalace těl v kontrastu s virtuálním odcizením, antické odkazy a čerstvě odšťavněný šmrnc. Prosté motivy, minimalistická produkce, fyzický projev i asfaltový klid.

vychází za podpory
EEA and Norway grants
Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond
NADACE ŽIVOT UMĚLCE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.