Fest-view: PAF 2018

PAF aneb Přehlídka filmové animace a současného umění dělá Olomouci dobré jméno nejen v ranku festivalů věnovaných animovaným filmům. Čtyřdenní událost nabízí ojedinělou příležitostí k seznámení se současnými tendencemi v celosvětovém umění. Hudbu už pár let nelze brát jen jako doprovodný program, jak v jednu chvíli našeho rozhovoru poznamenává Martin Mazanec, díky své promyšlenosti se na PAFu stává plnohodnotným prvkem. U příležitosti sedmnáctého ročníku, který proběhl během 6.–9. prosince, jsme mluvili nejen o hudbě s ním, hlavním dramaturgem, a Maxem Dvořákem, který se stará o dobrou tvář festivalu.

Angažovaná Antigona v podání Katarzie a Pjoniho

Katarína Kubošiová alias Katarzia ve spolupráci s producentem Jonatánem Pastirčákem alias Pjonim složili hudbu k inscenaci antického dramatu Antigona. Představení Slovenského národního divadla má drama přiblížit mladším divákům a jejich úderné texty slouží jako průvodce celým dějem. Ve vydavatelství Slnko Records doplněné o několik dalších skladeb vychází album stejnojmenné album Antigona, které se vyjímá čistě elektronickou produkcí s minimalistickým zvukem a zpěvem blížícím se spíše rapu. S Katarziou a Jonatánem jsme si povídali o angažovaných textech, jejich vzájemné fascinaci elektronickou hudbou a plánech do budoucna.

O skromně velkolepém Janu Novákovi s Floexem

Floex a Tom Hodge v létě vydali konceptuální album A Portrait of John Doe. Před rokem jej v předpremiéře uvedli se symfonickým orchestrem, nyní jim bude vytvářet hvězdnou oblohu. Turné k albu právě začalo v Bratislavě, vyvrcholí křtem 11. listopadu v Praze, nemine velká česká města a bude završeno dvěma koncerty v Rusku. S Tomášem Dvořákem mluvíme především o skromné velkoleposti alba, o tom, že příště by měl chuť dělat něco menšího, intimnějšího, a když se ho ptám, jak se mu daří šířit povědomí o své tvorbě, odpovídá, že když je jeden introvert, nezbývá, než věřit vlastní hudbě a taky trochu na štěstí. Příslibné je neposledně přeci jen i jejich vystoupení na nizozemském Eurosonicu 2019.

Fest-view: Donaufestival 2018

For thirteen years is Lower Austria’s Krems at Danube river hosting a festival combining theatre, performance and alternative, mostly experimental, music. Middle class stumbling between vineyards will be disturbed at this year’s break of April and May, more specifically the two following weekends, again by one of the most interesting European festivals. For an interview about a history, ideals in the background and current edition we have talked to the CEO of the Donaufestival, Klaus Moser. 

Fest-view: Donaufestival 2018

Již třináct let se v dolnorakouské Kremži odehrává festival kombinující divadlo, performance a alternativní, povětšinou experimentální hudbu. I letošní přelom dubna a května tak opět bude narušovat klopýtání maloměšťáků od vinice k vinici jeden z nejzajímavějších uměleckých festivalů v Evropě. O ideách v pozadí, historii i letošním ročníku jsme se bavili s jeho ředitelem Klausem Moserem.  

Jakub „J“ Jirásek o Cold Cold Nights a povinnosti být uvěřitelný

O Jakubu Jiráskovi alias Jéčkovi můžu ve stručnosti říct, že je srdcař. Jezdí s Dody, hraje na kytaru a zpívá – ačkoliv, jak připouští v jednu chvíli našeho rozhovoru, s Cold Cold Nights už méně. Solitérství si užil až až, říká, hrát v kapele je větší zábava, i když…

Fest-view: Lunchmeat 2017

Od komunitního či kultovního statusu přes komerční anebo mecenášskou ideologii se prostřednictvím globálního výrazu a lokální specifičnosti přesouváme a dostáváme ke slovu koncept – překračují se hranice nastavené z vnějšku, věříme i v nás samých. Jsme zapálenými svědky: pojetí „festivalu” se poměrně výrazně rozvíjí. Lunchmeat se jeví být v mnoha ohledech invenčím, a proto zářným příkladem takového přístupu.

Fiordmoss: Jsme někde jinde, ale obřad je stále stejný

Album vypovídající o násilném charakteru mezilidských vztahů a snaze se jim vymanit. Fiordmoss přichází s debutem, na který se čekalo bezmála deset let. Petra, Roman, Jan a Jon-Eirik pobývají v Berlíně, kde založili kolektiv Fathermother, zpod jehož křídel také album 12. října vzejde. Příslibem je posun zvukového spektra do poměrně výraznější elektronické a industriální produkce.U příležitosti vydání Kingdom Come jsme mluvili s Petrou o tom, …

Ventolin: Rád se dostávám za hranice bubliny, ve které se pohybuju

Ventolin je jeden z nejčipernějších hudebníků na české scéně. Co se koncertování týká. U desek už je jeho čipernost o něco menší a před nedávnem vydaná novinka Vitajte vyšla s pětiletým odstupem od debutu Totem. To však nic nemění na tom, že Ventolina bude v nastávající podzimní klubové sezóně opět všude plno. Turné k nové desce je rozsáhlé a křtít se bude již 4. října v MeetFactory a 5. října v Kabinetu Múz.

Fest-view: Okolojeles

„Bude to trochu divočina (protože to my rádi). Ale zase nic velkýho, kvůli čemu byste museli absolvovat kurz přežití v Amazonském pralese,“ uvádí praktické informace k festivalu, který se skutečně nekoná hned vedle vlakové stanice. Abyste se na něj dostali, čeká vás menší pěší túra, ale nic nepřekonatelného. Odměnou bude pět koncertů, party, doprovodný program, jídlo připravené přímo od pořadatelů a skoro symbolické vstupné. Festival Okolojeles se letos uskuteční v Doubí u obce Nárameč nedaleko Třebíče, a to už v sobotu 12. srpna. Jak jsme avizovali, vystoupí na něm písničkář Cermaque dohromady s Iamme Candlewick, undergroundová kapela Čočka, post-rockové progresivní trio Kochlea, elektronický projekt B4 a poprvé ve společném setu dvojice elektronických producentů Wojciech Kucharczyk a Jakub Adamec, kteří se střetli skrze polský label MikMusik. Krátce před festivalem jsme vyzpovídali ústřední dvojici Tomáše Paláta a Sabinu Coufalovou, která stojí za dramaturgií a produkcí.  

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.