Fest-view: Oakfest 2019

Přísně komunitní, vznosně benefiční, porcelánově ekologický, vpravdě lokální, hudebně alternativní. Tak by se ve zkratce dal popsat Oakfest, který letos v sedmé inkarnaci rozjásá Dub nad Moravou. V minulých ročnících (2006-2018) na dub tohoto festivalu usedly zvuční opeřenci – od tvrdších GNU, Deverova Chyba, po lyrickou Vltavu, úderné Tomáše Paluchu, Please the Trees, Už jsme doma, B4 a mnoho dalších. Letos rukují třeba Dunaj, Fetch!, WWW Neurobeat, Permon Balet Superstar, Sunset Trail, 1flfsoap, Ventolin a taky starý známý Negero, Koonda Holaa a Šrouby. Festival se nese v duchu motta Umění promlouvá. Představí tak díla umělkyně Kateřiny Olejníčkové, výtvarníka Martina Chvíly a tajemné Lussia Eddie. Navíc snad to, že výtěžek putuje na pomoc a podporu práce s dětmi a dospívajícími a ve zkratce k zajištění zdravého vývoje jejich osobnosti, což už je práce sociálních služeb olomouckého P-centra, spolku. A více už k myšlenkám festivalu odpovídá organizátorka a terapeutka Markéta Rodryčová.

Jsme ztracení jako v Americe? S Jaromírem 99 o Kafka Bandu

Od vydání alba Zámek – soundtracku ke Kafkově příběhu ze světa byrokracie dotaženého až k absurdnosti – uběhlo pět let, tentokrát Kafka Band, kapela, která vznikla kvůli vernisáži komiksů o Kafkovi, přichází se svojí interpretací románu Amerika. Nové skladby uvedli v květnu v pražském DOXu a na brněnské Flédě. U příležitosti brněnského koncertu jsme si den poté povídali s Jaromírem Švejdíkem alias Jaromírem 99.

Fest-view: Fajfr Štýl Fest

Blíží se poslední květnový víkend a s ním termín kamarádského festivalu, který se koná přímo uprostřed Jeseníků, a dal by se v podstatě nazvat přehlídkou domácí kytarové scény. Skoro to vypadá, že si ho kapely dělají sami pro sebe, ale Fajfr Štýl je otevřený komukoliv, kdo si ho pro sebe objeví. Už loni jsme si nenechali ujít jeho nultý ročník. Letos se tu sejdou třeba OTK, krautrockoví Nesbitt’s Inqeuality, olomoučtí Flash The Readies, emo hardcorová Rutka Laskier či psychedeličtí At Bona Fide, post-punkoví Ette Enaka, pražská pětice Market, slovenští Vojdi, brněnská dvojice Čau Česko a taky českobudějovičtí Sýček. Co se urodilo ve všech koutech Česka i dál s pořadatelskou péčí Tomáše Kisky a Jiřího Habarty (baskytaristy Ghost of you) uslyšíme na jednom místě v blízkosti lesů a hor. V rámci této rubriky se ptáme organizátorů, jak se akce zrodila a proč má na naší festivalové mapě své místo.

Fest-view: Hlína 2019

Čtvrtým, potažmo pátým rokem (s přestávkou roku 2017) se v malém městě mezi Železnými horami a Žďárskými vrchy uskuteční festival s mottem „Bude hlína”. Hlína rozhazuje sítě do všech žánrů a forem kultury a spojuje zdánlivě nespojitelné. Hledá cesty, jak oživit Hlinsko a ukázat, že kultura se dá dělat i jinak než s provařenou komedií a zaprášenou diskotékou.

Hudba je naslouchání – rozhovor s Johnem Richardsem

John Richards je anglický hudebník a teoretik elektronické a post-digitální hudby. Proslavil se především rozvíjením kompoziční spolupráce hudebníků a je svázaný také s platformou Dirty Electronics. Do Prahy přijel na první setkání k plánované instalaci Blue Hour, na níž se podílí v rámci Pražského Quadriennale 2019. V projektu, kterého se účastní množství umělců z různých oborů od hudby přes VR technologie až po světelný design, bude mít na starosti nevyužité prostory Malé sportovní haly na pražském Výstavišti. Prahu ostatně navštěvuje poměrně často. Nedávno natočil rozhlasovou inscenaci pro ČRo Vltava a v neposlední řadě je jedním z protagonistů filmu o vývoji elektronické hudby The Sound is Innocent české hudebnice a filmařky Johany Ožvold.

Nylon Jail: Backstage už nerozbíjíme

Se svým debutem My Heart Soaks Like a Hawk slavili, rozpadli se a před rokem se přeci jen vrátili. Olomoučtí Nylon Jail na konci loňského roku vydali druhé album Irreversible Changes, s nímž během března u nás i na Slovensku, v létě pak třeba na Colours of Ostrava.

Fest-view: Žižkovská Noc 2019

Žižkovská Noc klame názvem – během tří dnů nabízí stovky interpretů na desítkách scén, propojuje různorodé podniky v prostředí pražského Žižkova a blízkém okolí. Festival s důrazem na DIY přístup se postupně rozrůstá do rozměru, v němž je stále víc kladen důraz na komunitu a spolupráci – s vystupujícími a se spřízněnými promotéry, v úzkém organizátorském kruhu a obecně s nadšenci pro dobrou věc. Důležité je sdílení určité idey, nikoliv žánr či lokalita.

Zabelov Group: Věčná cesta za kompromisem

Česko-běloruská dvojice Zabelov Group se pohybuje na hranici avantgardního jazzu a cinematické hudby. Roman Zabelov pochází z malé vesnice Žiliči v Bělorusku a hra na akordeon pro něj byla přirozeným rodinným dědictvím – dědeček, otec i oba dva starší bratři jsou uznávanými akordeonisty. V kapele se výrazně uplatňuje také éterickým vokálem. Vedle něho Jan Šikl vystudoval skladbu na konzervatoři, kromě hraní na bicí a trubku v Zabelov Group působí ve skupině Korjen, spolupracuje s Orchestrem Berg a tvoří scénickou hudbu pro divadlo či rozhlas.

Česká scéna 2019: Apollo vs. Vinyla

Před osmi lety u nás vznikla dvě hudební ocenění jako odpověď na populární Ceny Anděl a jejich záběr, který tou dobou opomíjel důležitou část hudebního spektra. Cena Apollo a Ceny Vinyla – první od té doby volí album roku; druhé také, nadto oceňují „objev roku” a „počin roku” (zvýrazňující promotérské a jiné hudební aktivity). Tentokrát se obě potkávají v nominacích jmen Čáry života, Povodí Ohře a Tomáš Palucha. 

Fest-view: Spectaculare 2019

V polovině února už pošesté začne v Praze širokospektrální festival, který původně nabízel alternativu k letnímu dění v období třeskutých mrazů. Najednou jste si mohli jít zatančit na berlínskou klubovou elektroniku nebo objevit zcela nové rozměry poslechu hudby, ať už se to odehrávalo v NoD nebo chrámu sv. Salvátora. Na první ročníky festivalu Spectaculare mám stále velmi živé vzpomínky, od nočního bloumání zledovatělou Prahou po vyrábění dronu se Sylvainem Chauveau, který byl překvapen, že na workshop dorazila holka. Dnes, doufám, už to není zase takový div a workshopy nás na Spectaculare budou čekat i letos. Festival zahájí taneční představení Rafales choreografa Benjamina Betranda, jehož inspirovala „nevypočitatelná vzdušná substance, která se prolíná i skrze hmotu.“ A pak bude následovat jeden zážitek za druhým: Apparat, Jon Hopkins, showcase experimentálního labelu Erased Tapes či manchesterského vydavatelství Gondwana Records. Cross Club připravuje live set polského producenta Hatti Vattiho, v Rudolfinu zazní adaptace Bachova díla v podání cellisty a skladatele Petera Gregsona.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.